Biopsie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Biopsie (*bios – živý (řec.), opsis – zrak (řec.)) je diagnostická metoda, která se používá k upřesnění biologické povahy odebírané tkáně, či buněk. Tato metoda je hojně využívána k diagnostice v gynekologii, nefrologii, gastroenterologii, a onkologii, a jiných odvětvích medicíny.

Odběr tkáně je proveden ze živé tkáně, a je proveden cíleně – tj. z podezřelé tkáně, zpravidla za vizuální kontroly, nebo kontroly přístrojem (např. ultrazvukem). Vzorek je dále zpracován histologickými, histochemickými a cytologickými metodami. Umožňuje tak stanovit diagnózu, eventuálně rozsah onemocnění a poskytuje informaci pro naplánování a zacílení další léčby.

Při histologickém vyšetření specialista vzorky hodnotí pod mikroskopem. Při velkém zvětšení může odhalit ve vyšetřovaném vzorku konkrétní onemocnění. Lékař doporučí biopsii jater při podezření na intrahepatální cholestázu, chronickou hepatitidu nebo na jaterní cirhózu. Při intrahepatální cholestáze dochází k poruše vylučování žluči z jater do žlučovodů. To znamená, že žluč nedochází do střeva tak, jak má, ale je zadržována v játrech.

Důsledky biopsie mohou být při odebírání vzorků z fatálních oblastí (např. z tkáně mozkové) často nevyzpytatelné. Tato metoda by proto měla být brána v úvahu až jako poslední možnost. Biopsie prováděné na obvyklých částech těla jsou ale běžnou, a především bezpečnou a minimálně zatěžující záležitostí pro pacienta.