Filioque

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Filioque či spor o filioque je označení křesťanského teologické sporu ohledně dogmatu o trojjedinečnosti Boží (Svaté trojici), který se rozvinul v 8. století a nakonec v 11. století vedl k Velkému schizmatu, které církevní společenství definitivně rozdělilo na Západní a Východní církev. Spor o filioque měl však i politický rozměr v mocenském zápase mezi papežským primátem a Byzancí.^[1]

Podstatou sporu bylo, zda Duch svatý pochází jen z Boha Otce (východní církev), nebo z Boha Otce i Božího Syna, tj. i z Ježíše Krista (západní církev). Součástí západní verze latinského textu nicejsko-konstantinopolského vyznání víry (kréda) bylo proto slovo Fīliōque znamenající „i Syna“ (tvar slova filius, „syn“ s příklonkou -que ve funkci spojky „a“ nebo „i“). Východní církev v tomto místě kréda Syna vynechávala a uváděla ἐκ μόνου τοῦ Πατρός ek monú tú Patros, „pouze z Otce“ (byzantský ritus užíval jako církevní jazyk řečtinu).

Kontext této formule latinsky zní: …(Credo) et in Spiritum Sanctum, Dominum et Vivificantem, qui ex Patre (Filioque) procedit, qui cum Patre et Filio simul adoratur et conglorificatur, qui locutus est per prophetas … a česky: … (Věřím) v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce (i Syna) vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků…