Kineziologie

Kineziologie (z řeckého "kinesis" = pohyb) je věda o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka a zvířat. Zabývá se fyziologickými, mechanickými i psychologickými mechanismy, které zkoumá vizuálním hodnocením pohybu, měřením svalové a mozkové aktivity, monitorováním fyziologických, behaviorálních a kognitivních funkcí aj.

Zkoumá např.

• neurologicko-motorickou složku vyvolání a průběhu pohybu
• ideomotoriku a ideokinetiku /hybnost cílenou/
• polohocit, pohybocit, lokomoční vjem člověka
• ereismatickou funkci /udržení vzpřímené polohy/
• vztah mezi posturální a fázickou složkou pohybu
• stav a rozvoj obratných funkcí
• vliv intelektu na motoriku, plánování a předvídání pohybu
• krevní zásobení svalů při pohybu
• svalový tonus, trofiku a konzistenci
• kloubní rozsahy a dráhy pohybu
• vztahy nerv-sval-končetina
• kvantitativní hodnocení pohybu v porovnání s kvalitativním, atd.

V rámci péče o lidské zdraví aplikují poznatky z kineziologie i obory jako biomechanika, ortopedie (goniometrie kloubů), léčebná rehabilitace (svalový test), fyzioterapie, myoskeletální medicína, ergoterapie (funkční škály sebeobsluhy, orientace, výkonnosti), ale i sport a různé druhy tělesných cvičení. V Čechách kineziologii obohatil v rámci sportovní výuky a léčebné rehabilitace zejména František Véle,^[1] jeden z protagonistů Pražské myoskeletální školy.