Romuva

Romuva je novopohanské náboženské hnutí založené v Litvě na konci 60. let 20. století Jonasem Trinkūnasem hlásící se k odkazu baltského, především litevského, předkřesťanského náboženství. Je součástí širšího hnutí baltského novopohanství a klade velký důraz na posvátnost přírody, kult předků a etnické uvědomění, co se týče pojetí božství zahrnuje jak polyteistické uctívání více bohů tak monistickou víru v Boha jediného. V Romuvě též figuruje princip zvaný darna, přibližně „harmonie“, podobající se hinduistickému konceptu dharmy. Název hnutí odkazuje na stejnojmennou svatyni v Prusku, kdysi významné posvátné místo Baltů. ^[1][2]

Tato novopohanská tradice je specifická tím že Litva byla poslední zemí v Evropě která oficiálně přijala křesťanství a to až roku 1387, což umožňuje jejím následovníkům nečerpat pouze z písemných pramenů a archeologických nálezů ale velké míře také z předkřesťanských prvků bohatě zastoupených v lidové kultuře a folklóru. Kromě tohoto hnutí existují v Litvě také další skupiny a jednotlivci hlásící se k novopohanství.^[2][1]

Organizace je jedním ze zakladatelů Evropského kongresu etnických náboženství a jeho významným členem.^[1][2]