Alessandro Manzoni

Alessandro Manzoni
Rodné jméno	Alessandro Francesco Tommaso Antonio Manzoni
Narození	7. března 1785 Milán
Úmrtí	22. května 1873 (ve věku 88 let) Milán
Příčina úmrtí	meningitida
Místo pohřbení	Monumentální hřbitov v Miláně (45°29′9″ s. š., 9°10′45″ v. d.)
Povolání	spisovatel, básník, politik, romanopisec a dramatik
Témata	beletrie, poezie a drama
Významná díla	Snoubenci Historie hanebného sloupu Inni sacri 5. května Březen 1821 … více na Wikidatech
Ocenění	Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1844) rytíř velkokříže Řádu italské koruny komandér Řádu svatého Josefa Řád sv. Mauricia a sv. Lazara Pour le Mérite
Politická příslušnost	Historická pravice
Manžel(ka)	Enrichetta Blondelová (1808–1833) Teresa Borriová (1837–1861)
Děti	Giulia Manzoniová Luigia Maria Vittoriaová Pietro Luigi Manzoni Enrico Manzoni Filippo Manzoni Matilde Manzoniová
Rodiče	Giovanni Verri[1] a Pietro Manzoni a Giulia Beccariaová[1]
Příbuzní	Cesare Beccaria (dědeček)
Vlivy	Niccolò Ugo Foscolo Voltaire Walter Scott Cornelius Jansen Giuseppe Parini … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alessandro Francesco Tommaso Manzoni (7. březen 1785, Milán – 22. květen 1873, Milán) byl italský básník a romanopisec^[2][3]. Jeho nejvýznamnějším dílem je historický román „Snoubenci“ (italsky I Promessi Sposi) z roku 1827. Román se odehrává za španělské nadvlády roku 1628, v roce 1827 jej však Italové četli jako obžalobu rakouského panství, takže významně podpořil italské risorgimento, zápas o sjednocení Itálie. Zároveň významně ovlivnil moderní italský jazyk.