Autolak

Autolak je barva používaná na automobily pro ochranné i dekorativní účely.^[1][2] Vodou ředitelná akrylová polyuretanová emailová barva je v současné době nejrozšířenějším typem barvy z důvodu snížení dopadu na životní prostředí.

Moderní automobilový lak se nanáší v několika vrstvách o celkové tloušťce kolem 100 um (0,1 mm). Aplikace barvy vyžaduje přípravu a základní kroky, aby byla zajištěna správná aplikace. Po nanesení plniče se nanáší základní nátěr. Poté může být nanesen bezbarvý lak, který vytvoří lesklý a transparentní povrch. Vrstva bezbarvého laku musí odolat UV záření.

V počátcích automobilového průmyslu se barva nanášela ručně a sušila se týdny při pokojové teplotě a to proto, že barva byla jednosložková, a tak zasychala odpařováním rozpouštědla. Vzhledem k tomu, že hromadná výroba automobilů učinila tento proces neudržitelným, barva se začala sušit v pecích. V dnešní době se dvousložková (katalyzovaná) barva obvykle nanáší pomocí robotických ramen a vytvrzuje během několika hodin buď při pokojové teplotě, nebo ve vyhřívaných kabinách.

Ze začátku se v automobilových barvách používalo olovo, chrom a další těžké kovy. Zákony o životním prostředí je však zakázaly, což vedlo k přechodu na barvy na vodní bázi. Barvy na bázi rozpouštědel se totiž až z 85 % odpařovali do vzduchu a znečišťovat atmosféru. Smaltovaný nátěr je šetrnější k životnímu prostředí a koncem 20. století nahradil lak.^[1] Akrylátové polyuretanové emaily na vodní bázi se nyní téměř univerzálně používají jako základní nátěr s bezbarvým lakem.^[3]