Benjamin Netanjahu

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Benjamin Netanjahu בנימין נתניהו‎
Benjamin Netanjahu (2023)
9. předseda vlády Izraele
Úřadující
Ve funkci od: 29. prosince 2022
Prezident	Jicchak Herzog
Předchůdce	Ja'ir Lapid
Ve funkci: 31. března 2009 – 13. června 2021
Prezident	Šimon Peres Re'uven Rivlin
Předchůdce	Ehud Olmert
Nástupce	Naftali Bennett
Ve funkci: 18. června 1996 – 6. července 1999
Prezident	Ezer Weizman
Předchůdce	Šimon Peres
Nástupce	Ehud Barak
Vůdce opozice
Ve funkci: 28. června 2021 – 29. prosince 2022[1]
Předseda vlády	Naftali Bennett Ja'ir Lapid
Předchůdce	Ja'ir Lapid
Nástupce	Ja'ir Lapid
Ve funkci: 16. ledna 2006 – 31. března 2009
Předseda vlády	Ehud Olmert
Předchůdce	Amir Perec
Nástupce	Cipi Livniová
Ve funkci: 3. února 1993 – 18. června 1996
Předseda vlády	Jicchak Rabin Šimon Peres
Předchůdce	Jicchak Šamir
Nástupce	Šimon Peres
Předseda Likudu
Úřadující
Ve funkci od: 20. prosince 2005
Předchůdce	Ariel Šaron
Ve funkci: 3. února 1993 – 6. července 1999
Předchůdce	Jicchak Šamir
Nástupce	Ariel Šaron
7. velvyslanec Izraele při OSN
Ve funkci: září 1984 – březen 1988
Předseda vlády	Jicchak Šamir Šimon Peres Jicchak Šamir
Předchůdce	Jehuda Cvi Blum
Nástupce	Jochanan Bein
Stranická příslušnost
Členství	Likud
Vojenská služba
Přezdívka	Bibi
Služba	Izraelské obranné síly
Doba služby	1967–1973
Hodnost	kapitán
Jednotka	Sajeret Matkal
Bitvy/války	opotřebovací válka jomkipurská válka
Rodné jméno	בנימין נתניהו
Narození	21. října 1949 (74 let) Tel Aviv, Izrael
Kneset	12., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19., 20.
Choť	Mirjam Weizmann (1972–1978) Fleur Cates (1981–1988) Sara Netanjahu (od 1991)
Rodiče	Bencijon Netanjahu Cila Segal
Děti	3, včetně Ja'ira
Příbuzní	Nathan Mileikowsky (dědeček) Jonatan Netanjahu (bratr) Ido Netanjahu (bratr) Eliša Netanjahu (strýc) Natan Netanjahu (bratranec)
Sídlo	Agionova vila, Caesarea a Jeruzalém
Alma mater	Massachusettský technologický institut (MIT) Harvard University
Profese	politik, diplomat, spisovatel, ekonomický poradce, marketingový manažer
Náboženství	judaismus
Ocenění	Jabotinsky Medal (1980) Tzeltnerova cena (1987) čestný doktor Bar-Ilanovy univerzity (1988) Řád Jižního kříže (2019)
Podpis
Webová stránka	Oficiální stránky
Commons	Benyamin Netanyahu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Netanjahu (hebrejsky בנימין נתניהו‎, Binjamin Netanjahu; * 21. října 1949 Tel Aviv), známý pod přezdívkou Bibi,^[2] je izraelský politik, od prosince 2022 předseda vlády Izraele. Tuto funkci zastával také v letech 1996–1999 a 2009–2021.^[3] Od roku 2005 vykonává funkci předsedy strany Likud. Je nejdéle sloužícím předsedou vlády v dějinách země, funkci vykonává přes 16 let. Mimo jiné se stal prvním předsedou vlády, který se narodil v Izraeli po vyhlášení jeho nezávislosti.^[4][5]

Narodil se v Tel Avivu sekulárním židovským rodičům a vyrůstal v Jeruzalémě a po určitou dobu ve Filadelfii. Do Izraele se vrátil v roce 1967, aby vstoupil do Izraelských obranných sil. Působil ve speciální jednotce Sajeret Matkal, zúčastnil se několika misí a dosáhl hodnosti kapitána. Po absolvování Massachusettského technologického institutu pracoval pro Boston Consulting Group. V roce 1978 se vrátil do Izraele, kde založil Institut Jonatana Netanjahua, který se zaměřuje na boj proti terorismu. V letech 1984–1988 působil jako velvyslanec Izraele při OSN. Do povědomí se dostal v roce 1993, kdy byl zvolen předsedou strany Likud a stal se vůdcem opozice. Ve volbách v roce 1996 porazil Šimona Perese a stal se prvním izraelským předsedou vlády zvoleným v přímých volbách a nejmladším v historii země. Ve volbách v roce 1999 byl poražen Ehudem Barakem a zcela odešel z politiky. Později se do politiky vrátil a za vlády Ariela Šarona působil jako ministr zahraničních věcí a ministr financí. V posledně jmenované funkci zahájil reformy izraelské ekonomiky, které vedly k výraznému hospodářskému růstu.^[6][7] Z vlády nakonec odstoupil kvůli neshodám ohledně plánu na stažení z Pásma Gazy.

Do čela Likudu se vrátil v prosinci 2005 poté, co Šaron odstoupil a založil novou stranu Kadima.^[8] V letech 2006–2009 byl vůdcem opozice. Po volbách v roce 2009 vytvořil koaliční vládu s dalšími pravicovými stranami a podruhé složil přísahu jako předseda vlády.^[9][10][11] Post premiéra obhájil také ve volbách v letech 2013 a 2015.^[12] Po třech po sobě jdoucích volbách v letech 2019 a 2020, kdy se nepodařilo sestavit vládu, nastalo období politické patové situace, která byla vyřešena uzavřením dohody o rotační vládě mezi Netanjahuem a Binjaminem Gancem.^[13][14] Koalice se rozpadla v prosinci 2020 a v březnu 2021 se konaly nové volby. V červnu 2021, poté co Naftali Bennett sestavil vládu s Ja'irem Lapidem, se Netanjahu stal potřetí vůdcem opozice. Po volbách v roce 2022 se opět vrátil do funkce předsedy vlády.

Již od 80. letech 20. století je jeho blízkým přítelem Donald Trump.^[15] Během Trumpova prezidentství Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele, uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami a zprostředkovaly Abrahámovské dohody, sérii normalizačních dohod mezi Izraelem a různými arabskými státy. Netanjahu čelil mezinárodní kritice za svou desetiletí trvající politiku, kdy jako předseda vlády rozšiřoval izraelské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě, které jsou podle platného mezinárodního práva považovány za nelegální.^[16] V roce 2019 byl po tříletém vyšetřování obviněn z porušení důvěry, úplatkářství a podvodu,^[17] kvůli čemuž se vzdal všech svých ministerských funkcí kromě premiérského postu.^[18][19]

Od roku 2023 usilovala Netanjahuova vláda o reformu soudnictví, která se setkala s kritikou veřejnosti. V říjnu 2023 zaútočily na Izrael palestinské militantní skupiny, čímž vypukla válka Izraele s Hamásem. Vláda byla za neschopnost tento útok předvídat kritizována, přičemž vypukly protesty, které požadovaly odvolání Netanjahua. Některá média uvedla, že se jedná o největší selhání izraelských zpravodajských služeb za posledních 50 let.^[20][21] Vláda byla obviněna z genocidy,^[22][23] což vyvrcholilo v prosinci 2023, kdy Jihoafrická republika podala podnět Mezinárodnímu trestnímu soudu.^[24] V květnu 2024 oznámil vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan svůj záměr požádat o vydání zatykače na Netanjahua a další členy jeho vlády. Jako důvod uvedl páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.^[25]