Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina Bosna i Hercegovina Босна и Херцеговина
vlajka znak
Hymna Државна химна Босне и Херцеговине (Intermeco / Intermezzo)
Geografie
Poloha Bosny a Hercegoviny
Hlavní město	Sarajevo
Rozloha	51 229 [1] km² (126. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Maglić (2 386 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+1 (v létě +2)
Poloha	44° s. š., 18° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 475 000 (128. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	69 ob. / km²
HDI	▲ 0,780 (vysoký) (74. na světě, 2021)
Jazyk	bosenština, chorvatština, srbština
Náboženství	údaje z roku 2013: islám (51 %), srbské pravoslaví (31 %), římskokatolické (15 %), ostatní / bez vyznání (3 %)
Státní útvar
Státní zřízení	de facto konfederativní republika
Vznik	1. března 1992 (rozpadem Jugoslávie)
Členové předsednictva	Denis Bećirović, Željko Komšić, Željka Cvijanović
Předsedkyně vlády	Borjana Krišto
Měna	Konvertibilní marka (BAM)
HDP/obyv. (PPP)	19 634[2] USD (82. na světě, 2023)
Giniho koeficient	32,7 (2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	070 BIH BA
MPZ	BiH
Telefonní předvolba	+ 387
Národní TLD	.ba
multimediální obsah na Commons

Bosna a Hercegovina (srbochorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Na jihu má 20 kilometrů dlouhé pobřeží Jaderského moře. Bosna má mírné kontinentální podnebí s horkými léty a chladnými, sněhovými zimami. Ve středních a východních oblastech je hornatá, na severozápadě mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Hercegovina, menší jižní region, má středozemní podnebí a je převážně hornatá. Bosna a Hercegovina má rozlohu 51 229 km² a žije zde 3,5 milionů obyvatel, hlavním a největším městem je Sarajevo, následuje Banja Luka a Tuzla.

Oblast byla osídlena přinejmenším od svrchního paleolitu, ale důkazy naznačují, že již v neolitu zde vznikla stálá lidská sídla, včetně těch, která patřila ke Butmirské, Kakanjské a Vučedolské kultuře. Po příchodu prvních Indoevropanů byla oblast osídlena několika ilyrskými a keltskými civilizacemi. Předkové Jihoslovanů, kteří oblast obývají dodnes, přišli v průběhu 6. až 9. století. Ve 12. století byl založen Bosenský banát, který se do 14. století vyvinul v Bosenské království. V polovině 15. století byla připojena k Osmanské říši, pod jejíž nadvládou zůstala až do konce 19. století; Osmané do oblasti přinesli islám. Od konce 19. století až do první světové války byla země připojena k rakousko-uherské monarchii. V meziválečném období byla Bosna a Hercegovina součástí Království Jugoslávie. Po druhé světové válce jí byl v rámci nově vzniklé Socialistické federativní republiky Jugoslávie udělen status samostatné republiky. Po rozpadu Jugoslávie v roce 1992 vyhlásila republika nezávislost. Následovala bosenská válka, která trvala do konce roku 1995 a skončila podpisem Daytonské dohody.

V zemi žijí tři hlavní etnické skupiny: Bosňáci jsou největší skupinou, druhou největší skupinou jsou Srbové a třetí největší skupinou jsou Chorvaté. Mezi menšiny patří Židé, Romové, Albánci, Černohorci, Ukrajinci a Turci. Bosna a Hercegovina má dvoukomorový zákonodárný sbor a tříčlenné předsednictvo složené z jednoho člena z každé ze tří hlavních etnických skupin. Moc centrální vlády je však značně omezená, protože země je do značné míry decentralizovaná. Skládá se ze dvou autonomních celků - Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské - a třetího celku, distriktu Brčko, který je řízen vlastní místní samosprávou.

Bosna a Hercegovina patří mezi rozvojové země a v indexu lidského rozvoje je na 74. místě na světě. Její ekonomice dominuje průmysl a zemědělství, následuje cestovní ruch a sektor služeb. V posledních letech výrazně vzrostl cestovní ruch.^[3][4] V zemi funguje systém sociálního zabezpečení a všeobecné zdravotní péče a základní a střední vzdělání je bezplatné. Je členem Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rady Evropy, Partnerství pro mír a Středoevropské zóny volného obchodu; je také zakládajícím členem Unie pro Středomoří.^[5] Bosna a Hercegovina je kandidátskou zemí Evropské unie a od roku 2010 také kandidátem na členství v Severoatlantické alianci.^[6]