Cung-tu

Cung-tu (čínsky pchin-jinem zǒngdū, znaky zjednodušené 总督, tradiční 總督) byla vysoká úřední funkce v administrativě mingské a čchingské Číny, tj. od 15. do začátku 20. století. Úřad vznikl v 15. století, když mingští císaři začali vysílat ad hoc jmenované hodnostáře do regionů a pověřovali je „celkovým dohledem“, cung tu, nad určitými záležitostmi, podle okolností hospodářskými či vojenskými. V čchingském období, od poloviny 17. století, se pověřenci cung-tu stali generálními guvernéry s převážně vojenskými pravomocemi. Byli nadřazeni provinčním guvernérům sün-fu a stáli v čele jedné nebo více provincií.

V letech 1519–1551 byli velitelé cung-tu přejmenováni na cung-č’ (čínsky pchin-jinem zǒngzhì, znaky zjednodušené 总制, tradiční 總制). Neformálně byli nazýváni č’-tchaj 制臺, č’-ťün 制軍, č’-sien 制憲 nebo č’-fu 制府.^[1]