Eukaryota

Eukaryota
	Příklady eukaryot (odshora: blanokřídlý hmyz, hřib, váleč koulivý, šimpanz, pryskyřník, nálevník)
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota; Whittaker & Margulis, 1978
Superskupiny
	Opimoda Amorphea Amoebozoa; Obazoa Opisthokonta; Breviatea; Apusomonadida; ; ; CRuMs Collodyctionidae; Rigifilida; Mantamonas; ; ; ? Malawimonadida; ? Ancyromonadida; Diphoda ? Metamonada; Discoba; Diaphoretickes CAM Archaeplastida Glaucophyta; Rhodaria Picozoa; Rhodelphidia; Rhodophyta; ; Viridiplantae; ; Pancryptista Cryptista Cryptophyta; Ketablepharidae; Palpitomonas; ; Microheliella; ; ; Haptista (monofylie nejistá) Haptophyta; Centrohelida; ; TSAR Telonemia; Sar Stramenopila; Alveolata; Rhizaria; ; ; Hemimastigophora; Provora včetně Ancoracysta; ; ;
Sesterská skupina
	Archea: Asgard: Heimdallarchaeia: Hodararchaeales
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy života^{[pozn. 1]}, jako jsou živočichové^{[pozn. 2]}, rostliny^{[pozn. 3]}, houby nebo stramenopilní řasy (chaluhy, řasovky), a všechny jednobuněčné organismy řazené mezi protisty, které jsou co do počtu vývojových linií mezi eukaryoty ještě mnohem bohatší a různorodější. Eukaryotická buňka na rozdíl od prokaryotní obsahuje pravé buněčné jádro a množství dalších organel oddělených membránou od okolí. Tyto struktury rozdělují buňku na mnoho menších oddílů (kompartmentů). Eukaryontní organismy mají množství jiných unikátních znaků, jako je například specifická struktura bičíků a řasinek, existence cytoskeletu, určité odchylky ve struktuře genomu (např. DNA rozdělená do jednotlivých chromozomů, přítomnost intronů ve větším množství), schopnost pohlavního rozmnožování a mnohá další metabolická a biochemická specifika.

K eukaryontním organismům se řadí všechny buněčné organismy vyjma bakterií a archeí, tedy prokaryot.^{[pozn. 4]} Klasifikace eukaryot se v poslední době radikálně mění. Tradiční systém říší rostliny, houby, živočichové a protista (poslední jmenovaná zahrnovala veškeré ostatní eukaryotické organismy) byl v současnosti překonán konceptem fylogeneticky přirozených superskupin. V současnosti je vymezeno více než deset hlubokých eukaryotických linií – Obazoa, Amoebozoa, CRuMs, Malawimonadida, Archaeplastida, Dicsoba, Pancryptista, SAR, Haptophyta, Telonemia, Centrohelida, Hemimastigophora, Ancyromonadida, Metamonada a Ancoracystidae^[5]. Kromě uvedených existuje spousta dalších dosud nezařazených taxonů.^[8] U řady velkých eukaryotických taxonů byla později prokázána jejich parafylie či polyfylie, týká se to například skupin Excavata, Chromalveolata, TSAR či Haptista. Odhady týkající se počtu druhů eukaryot se pohybují mezi 5 a 30 miliony,^[9]^[10] popsáno bylo méně než dva miliony druhů.^[10]

↑ ^a ^b DERELLE, Romain; LANG, B. Franz. Rooting the Eukaryotic Tree with Mitochondrial and Bacterial Proteins. Molecular Biology and Evolution. 1. prosinec 2011, svazek 29, čís. 4, s. 1277–1289. Dostupné online [abstrakt, cit. 2012-03-21]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msr295. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ELIÁŠ, Marek. Potíže s kořenem. S. 270–273. Vesmír [online]. 4. květen 2017 [cit. 2017-08-22]. Roč. 96, čís. 2017/5, s. 270–273. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. ISSN 1214-4029.
↑ LAX, Gordon; EGLIT, Yana; EME, Laura; BERTRAND, Erin M.; ROGER, Andrew J.; SIMPSON, Alastair G. B. Hemimastigophora is a novel supra-kingdom-level lineage of eukaryotes. S. 410–414. Nature [online]. Springer Nature Publishing AG, 14. listopad 2018. Svazek 564, čís. 7736, s. 410–414. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-018-0708-8. PMID 30429611. (anglicky)
↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Tikhonenkov_2022 není určen žádný text
↑ ^a ^b YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. Open Biology. Roč. 12, čís. 4, s. 210376. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. DOI 10.1098/rsob.210376. PMID 35414259.
↑ EME, Laura; TAMARIT, Daniel; CACERES, Eva F.; STAIRS, Courtney W.; DE ANDA, Valerie; SCHÖN, Max E.; SEITZ, Kiley W. Inference and reconstruction of the heimdallarchaeial ancestry of eukaryotes. S. 992–999. Nature [online]. 2023-06-29. Roč. 618, čís. 7967, s. 992–999. DOI 10.1038/s41586-023-06186-2. (anglicky)
↑ YAMAGUCHI, Masashi; MORI, Yuko; KOZUKA, Yoshimichi; OKADA, Hitoshi; UEMATSU, Katsuyuki; TAME, Akihiro; FURUKAWA, Hiromitsu. Prokaryote or eukaryote? A unique microorganism from the deep sea. S. 423–431. Journal of Electron Microscopy [online]. The Japanese Society of Microscopy in Oxford University Press, 2012-09-28 [cit. 2021-09-30]. Svazek 61, čís. 6, s. 423–431. Dostupné online. ISSN 2050-5701. DOI 10.1093/jmicro/dfs062. PMID 23024290. (anglicky)
↑ BURKI, Fabien; ROGER, Andrew J.; BROWN, Matthew W. The New Tree of Eukaryotes. Trends in Ecology & Evolution. 2020-01-01, roč. 35, čís. 1, s. 43–55. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. ISSN 0169-5347. DOI 10.1016/j.tree.2019.08.008. (anglicky)
↑ HASSAN, Rashid M., Robert Scholes, Neville Ash. Ecosystems and human well-being : current state and trends : findings of the Condition and Trends Working Group. Washington, DC: Millennium Ecosystem Assessment (Program). Condition and Trends Working Group, 2005. (The millennium ecosystem assessment series, v. 1). ISBN 1559632275. (anglicky)
↑ ^a ^b Research Centre for Agricultural and Forest Environment; Polish Academy of Sciences. Globalisation and Biodiversity Protection [online]. Poznan: 2006 [cit. 2008-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-13. (anglicky)

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

[Derelle_2011-1] DERELLE, Romain; LANG, B. Franz. Rooting the Eukaryotic Tree with Mitochondrial and Bacterial Proteins. Molecular Biology and Evolution. 1. prosinec 2011, svazek 29, čís. 4, s. 1277–1289. Dostupné online [abstrakt, cit. 2012-03-21]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msr295. (anglicky)

[Eliáš_2017-2] ELIÁŠ, Marek. Potíže s kořenem. S. 270–273. Vesmír [online]. 4. květen 2017 [cit. 2017-08-22]. Roč. 96, čís. 2017/5, s. 270–273. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. ISSN 1214-4029.

[Lax_2018-3] LAX, Gordon; EGLIT, Yana; EME, Laura; BERTRAND, Erin M.; ROGER, Andrew J.; SIMPSON, Alastair G. B. Hemimastigophora is a novel supra-kingdom-level lineage of eukaryotes. S. 410–414. Nature [online]. Springer Nature Publishing AG, 14. listopad 2018. Svazek 564, čís. 7736, s. 410–414. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-018-0708-8. PMID 30429611. (anglicky)

[Tikhonenkov_2022-4] Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Tikhonenkov_2022 není určen žádný text

[:0-5] YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. Open Biology. Roč. 12, čís. 4, s. 210376. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. DOI 10.1098/rsob.210376. PMID 35414259.

[6] EME, Laura; TAMARIT, Daniel; CACERES, Eva F.; STAIRS, Courtney W.; DE ANDA, Valerie; SCHÖN, Max E.; SEITZ, Kiley W. Inference and reconstruction of the heimdallarchaeial ancestry of eukaryotes. S. 992–999. Nature [online]. 2023-06-29. Roč. 618, čís. 7967, s. 992–999. DOI 10.1038/s41586-023-06186-2. (anglicky)

[Yamaguchi_2012-10] YAMAGUCHI, Masashi; MORI, Yuko; KOZUKA, Yoshimichi; OKADA, Hitoshi; UEMATSU, Katsuyuki; TAME, Akihiro; FURUKAWA, Hiromitsu. Prokaryote or eukaryote? A unique microorganism from the deep sea. S. 423–431. Journal of Electron Microscopy [online]. The Japanese Society of Microscopy in Oxford University Press, 2012-09-28 [cit. 2021-09-30]. Svazek 61, čís. 6, s. 423–431. Dostupné online. ISSN 2050-5701. DOI 10.1093/jmicro/dfs062. PMID 23024290. (anglicky)

[12] BURKI, Fabien; ROGER, Andrew J.; BROWN, Matthew W. The New Tree of Eukaryotes. Trends in Ecology & Evolution. 2020-01-01, roč. 35, čís. 1, s. 43–55. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. ISSN 0169-5347. DOI 10.1016/j.tree.2019.08.008. (anglicky)

[13] HASSAN, Rashid M., Robert Scholes, Neville Ash. Ecosystems and human well-being : current state and trends : findings of the Condition and Trends Working Group. Washington, DC: Millennium Ecosystem Assessment (Program). Condition and Trends Working Group, 2005. (The millennium ecosystem assessment series, v. 1). ISBN 1559632275. (anglicky)

[Ryszkowski-14] Research Centre for Agricultural and Forest Environment; Polish Academy of Sciences. Globalisation and Biodiversity Protection [online]. Poznan: 2006 [cit. 2008-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-13. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[pozn. 3]

[pozn. 4]

[8]

[9]

[10]