Finsko bylo osídleno po skončení poslední doby ledové, přibližně kolem roku 9000 př. n. l.[7]Kultury hřebenové keramiky z doby kolem roku 5200 př. n. l. přinesla první hrnčířství a kultura se šňůrovou keramikou se shoduje se začátkem zemědělství v letech 3000 až 2500 př. n. l. Doba bronzová a doba železná byla charakterizována rozsáhlými kontakty s jinými kulturami ve Fennoskandinávii a v Pobaltí. V té době mělo Finsko tři hlavní kulturní oblasti – Jihozápadní Finsko, Tavastii a Karélii.[8] Od konce 13. století se Finsko postupně stalo nedílnou součástí Švédska díky severním křížovým výpravám a švédskou částečnou kolonizaci pobřežního Finska, což se dodnes odráží v rozšíření švédského jazyka a jeho oficiálním postavení.
V roce 1809 bylo Finsko přičleněno do Ruské říše jako autonomní Finské velkoknížectví. V roce 1906 se Finsko stalo prvním evropským státem, který udělil všem dospělým občanům právo volit, a prvním na světě, který dal všem dospělým občanům právo kandidovat do veřejné funkce.[9] Po ruské revoluci v roce 1917 Finsko vyhlásilo nezávislost. V roce 1918 byl rodící se stát rozdělen občanskou válkou; bolševiky nakloněná Rudá garda, podporovaná sovětským Ruskem, bojovala proti Bílé gardě, podporovanou Německou říší. Po krátkém pokusu o založení království se země stala republikou. Ve druhé světové válce ztratilo ve prospěch Sovětského svazu části Karélie, Sally, Kuusama a Petsama.
Finsko zůstávalo do padesátých let 20. století převážně zemědělskou zemí. Po druhé světové válce, kvůli válečným reparacím Sovětskému svazu, bylo přinuceno se industrializovat. Země se rychle rozvinula ve vyspělou ekonomiku a zároveň vybudovala rozsáhlý sociální stát založený na severském modelu, což vedlo k rozsáhlé prosperitě a vysokému příjmu na hlavu.[10] Finsko je špičkovým hráčem v řadě ukazatelů národního výkonu, včetně vzdělávání, hospodářské konkurenceschopnosti, občanských svobod, kvality života a lidského rozvoje.[11][12][13][14] V roce 2015 bylo Finsko na prvním místě v rámci indexu Světového lidského kapitálu[15] a Indexu svobody tisku a jako nejstabilnější země na světě v letech 2011–2016 v Indexu nestabilních států[16] a na druhém místě ve zprávě Světové míry nerovnosti mezi pohlavími.[17] Také se umístilo na prvním místě ve zprávě Nejšťastnější země světa za roky 2018 a 2019.[18]
↑Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
↑TILASTOKESKUS. Population [online]. [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Finland in Figures: Population [online]. Population Register Centre, 27 March 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. (Finnish)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Suomen Kuntaliitto není určen žádný text
↑United States Department of State [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑Georg Haggren; PETRI HALINEN; MIKA LAVENTO; SAMI RANINEN; ANNA WESSMAN. Muinaisuutemme jäljet. Helsinki: Gaudeamus, 2015. ISBN978-952-495-363-4. S. 23.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Georg Haggren; PETRI HALINEN; MIKA LAVENTO; SAMI RANINEN; ANNA WESSMAN. Muinaisuutemme jäljet. Helsinki: Gaudeamus, 2015. ISBN9789524953634. S. 339.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Parliament of Finland. History of the Finnish Parliament [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 December 2015.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Finland [online]. International Monetary Fund [cit. 2013-04-17]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Finland: World Audit Democracy Profile [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 October 2013.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Tertiary education graduation rates—Education: Key Tables from OECD. www.oecd-ilibrary.org. OECD iLibrary, 14 June 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 30 April 2011. DOI10.1787/20755120-table1.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. www.oecd-ilibrary.org [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑Her er verdens mest konkurransedyktige land—Makro og politikk [online]. E24.no, 9 September 2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 October 2010.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The 2009 Legatum Prosperity Index [online]. Prosperity.com [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29 October 2009.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Human Capital Report 2015 [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Fragile States Index 2016 [online]. Fundforpeace.org [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 February 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Gender Gap Report. [s.l.]: WEF Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HETTER, Katia. This is the world's happiest country in 2019. CNN. 26 March 2019. Dostupné online [cit. 31 March 2019].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ab
ZEMAN, Drahoslav. Finsko vstupuje do NATO. Přináší silné dělostřelectvo i strategickou polohu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-04-04 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.