George Berkeley

George Berkeley

Berkeleyho portrét od Johna Smyberta (1727)
Region	Západní filosofie
Období	Novověká filosofie
Narození	12. března 1685 Kilkenny, Irsko
Úmrtí	14. ledna 1753 (ve věku 67 let) Oxford, Anglie
Škola/tradice	idealismus, empirismus
Oblasti zájmu	teologie, metafyzika, teorie poznání, vnímání, matematika, jazyk
Význačné ideje	subjektivní idealismus, teorie zrakového vnímání, nauka o roli jazyka, kritika materialismu, Berkeleyho "mistrovský argument"
Alma mater	Trinity College (Univerzita v Dublinu)
Významná díla	Pojednání o principech lidského poznání, Esej o nové teorii vidění, Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem, O pohybu
Vlivy	John Locke, Isaac Newton, Descartes, Malebranche, nominalismus
Vliv na	Leibniz, David Hume, Kant, Thomas Reid, Schopenhauer, John Stuart Mill, Charles Sanders Peirce, Ernst Mach, William James, Henri Bergson, Alfred Jules Ayer, Jorge Luis Borges, Samuel Beckett
Choť	Anne Forster (od 1728) Anne Forster
Děti	Lucia Berkeley, Henry Berkeley a George Berkeley
Rodiče	William Berkeley[1]
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

George Berkeley [ˈbɑrkli] (12. březen 1685 u Thomastownu (Kilkenny) – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi („být znamená být vnímán“), jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu.