Josef Rous

Josef Rous
Narození	20. dubna 1874 Žamberk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. srpna 1942 (ve věku 68 let) Žamberk Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	řezbář, betlemář a restaurátor
Rodiče	František Rous starší řezbář, otec
Příbuzní	František Rous mladší akademický sochař, bratr Gustav Rous sochař, bratr Karel Rous sochař, bratr Alois Rous stavitel, bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Rous (20. dubna 1874 Žamberk^[1] – 1. srpna 1942, Žamberk^[2]), byl řezbář, autor oltářů, rámů, lustrů a náročného mobiliáře, štafir a pozlacovač. Zručný restaurátor, opravář hudebních nástrojů, řezbář a betlémář. Restauroval varhany, betlémy, vyráběl i opravoval loutky. Tvořil pro interiéry zámků v Častolovicích, Opočně a Doudlebách nad Orlicí. Pro farní kostel v Žamberku vytvořil oltář sv. Terezie, v zámecké kapli oltář sv. Aloise. Věnoval se i fotografování.

Byl synem zakladatele rodinné tradice Františka Rouse staršího, jenž se věnoval řezbářství a restaurátorství a pracoval s dekorativními materiály, jako je mořská pěna, perleť nebo slonová kost. Jeho výrobky byly žádány ve Vídni i v Paříži.

Všichni bratři Josefa Rouse se uplatnili jako stavitelé a sochaři.

František Rous mladší (1874–1942) vystudoval Akademii výtvarných umění a jako akademický sochař se v roce 1896 zúčastnil soutěže o pomník sv. Václava v Praze. Stal se autorem trojspřeží (trig) pro Národní divadlo v Praze, sousoší Kentaura s Nymfou na vrcholu kašny na náměstí T. G. M. v Žamberku, pomníku obětem 1. světové války v Žamberku, busty Benedikta Rejta umístěné v Národním muzeu v Praze.

Sochařině se věnovali i jeho bratři Gustav a Karel. Bratr Alois se stal stavitelem.