Klimatizace

Samostatná klimatizační jednotka

Klimatizace (označované zkratkou AC či A/C z anglického air conditioning [ˈeə kənˌdišəniŋ]) je zařízení pro úpravu teploty vzduchu uvnitř budov a dopravních prostředků. Jeho hlavní funkcí je snížení či zvýšení teploty a vlhkosti vzduchu,[pozn. 1] na rozdíl od ventilace (vzduchotechniky), jejíž hlavní funkcí je výměna vzduchu za čerstvý nasávaný z exteriéru.

Hlavní částí klimatizace je kompresor, který uvádí chladivo do pohybu. Další částí je tepelný výměník (kondenzátor, výparník), ve kterém je ochlazován vzduch k dosažení požadované teploty a odváděna ochlazováním kondenzující vlhkost. Další částí je expanzní prvek (kapilára, tryska, expanzní ventil či elektronický expanzní ventil), který ovládá nástřik chladiva do výparníku. Ostatní části klimatizace: čtyřcestný ventil, filtrdehydrátor, sběrač chladiva, odhlučovač kapalného chladiva, tlakové přístroje na ochranu chladicího zařízení. Klimatizace má dvě části: venkovní jednotku a vnitřní jednotku, mezi sebou jsou propojeny měděným potrubím a elektrickým vedením. Využití: domovní klimatizace a autoklimatizace může být propojena s ventilací, například v malém prostoru automobilu,[pozn. 2] nebo na ní může být nezávislá, například při klimatizování velkého množství tepla produkovaného serverovnami.

V Evropě se klimatizace užívá také pro průmyslové účely, v chirurgických sálech, inkubátorech, v laboratořích, ve výpočetních střediscích (serverovnách) a v nákupních centrech. V USA je klimatizace podstatně rozšířenější. V teplých tropických a subtropických oblastech světa (zejména kolem rovníku, resp. v okolí obou obratníků) jsou klimatizovány všechny typy budov i dopravních prostředků prakticky neustále. Toto platí pouze v bohatých zemích, neboť klimatizace je energeticky i materiálově nákladná.

Klimatizační zařízení se vyskytuje například již ve Vinohradské tržnici z počátku 20. století,[2] první rozsáhlejší moderní zařízení v Československu bylo instalováno v budově Elektrických podniků a budově pensijního ústavu (dnes Dům odborových svazů) v letech 1932–1934 v Praze.[3]

Podle údajů OSN je na světě v provozu přibližně 3,6 miliardy klimatizací (2020).[4]

  1. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené haló není určen žádný text
  2. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené vt není určen žádný text
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené tzb není určen žádný text
  4. Klimatizace ohřívají planetu. OSN doporučuje co nejrychlejší přechod na jiné systémy. ČT24 [online]. 2020-07-20 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>


© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search