Ku-klux-klan

Ku-klux-klan
Zkratka	KKK
Zakladatel	Nathan Bedford Forrest
Vznik	1865
Členové	cca. 5 000–8 000
Klíčové osoby	Nathan Bedford Forrest
Oficiální web	www.kkk.bz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ku-klux-klan, [ˌkuː klʌks ˈklæn] také známý jako Kukluxklan, nebo zkráceně Klan (zkratka KKK), je název řady bývalých i současných tajných a militantních organizací, původně pocházejících z jižních států USA. Ku-klux-klan jako organizace existoval ve třech různých obdobích dějin USA; takzvaný první Klan se ve druhé polovině 19. století dopouštěl proti politicky angažovaným Afroameričanům a jejich spolupracovníkům fyzického násilí, útoků či vražd. Tyto události pokračovaly až do období kolem roku 1872, kdy byl Klan potlačen. Všechny tři „Klany“ se snažily prosadit „očištění“ americké společnosti a byly považovány za pravicové extremistické (fašistické) organizace.^[2]^[3]^[4]^[5] Tyto organizace prosazují nadvládu bílých (bílý supremacismus), rasovou segregaci, antisemitismus, rasismus, antikatolicismus a odpor k nebělošskému přistěhovalectví; jejich hlavním cílem zůstávají Afroameričané. Ve všech třech érách Klanu bylo členství přísně tajné, a proto se celkové počty členů často zveličovaly. Od poloviny dvacátého století se organizace vyprofilovala jako antikomunistická. Počínaje 20. stoletím některé z organizací KKK nikterak antikatolické nejsou.

První Klan se jako organizace nejvíc rozvíjel v jižních státech USA ve druhé polovině 60. let 19. století. Postupně vymizel v první polovině 70. let 19. století. Jeho kořeny jsou spjaty s Demokratickou stranou^[6] a jeho hlavním cílem bylo porazit republikány v jižních státech za použití násilí vůči jejich afroamerickým přívržencům. Jednotlivé větve Klanu byly zcela samostatné a členství v nich zcela tajné. To samé platilo pro jejich záměry a plány. Mnohé větve v jižních státech USA byly kolem roku 1871 potlačeny federálními donucovacími orgány. Členové Klanu nosili pro ně specifické, často barevné oděvy, které tvořily dlouhé hábity, masky a kuželovité klobouky. Tyto oděvy byly speciálně navrženy tak, aby identita nositele zůstala utajená a zároveň měly působit hrůzostrašně.^[7]

Druhý Klan vznikl ve státě Georgie v roce 1915 a po roce 1920 se prudce rozšířil, a to i na americký Středozápad a Západ. Organizace se inspirovala němým filmem D. W. Griffitha The Birth of a Nation (Zrození národa) z roku 1915. Tento film idealizoval a mytologizoval vznik prvního Klanu. Druhý Klan proto převzal některé jejich marketingové strategie a populární strukturu bratrských organizací. Zakořeněný v tamních protestantských komunitách, Klan se pokoušel udržet nadvládu bílých, často se zastával prohibice a stavěl se proti katolíkům a židům. Organizace se také jasně stavěla proti údajné politické moci papeže a katolické církve. Druhý Klan čerpal finance ze vstupních poplatků a z prodeje tradičních bílých převleků. Členové používali tradiční terminologii prvního Klanu, avšak ke svým tradicím přidali pálení křížů a masové průvody za účelem zastrašování. Ve druhé polovině 20. let 20. století Klan rychle upadl.

Třetí a současné provedení KKK vzniklo po roce 1950 v podobě lokálních nezávislých skupin, které používají jméno Ku-Klux-Klan. Zaměřují se na protest proti hnutí za občanská práva a často se dopouští násilí a vražd aktivistů za tato práva. Anti-Defamation League („Liga proti hanobení“) a Southern Poverty Law Center („Právní centrum pro chudé amerického Jihu“), zabývající se lidskými a občanskými právy, klasifikují tuto organizaci jako skupinu šířící nenávist.^[8] Aktuální počty členů se celkově odhadují na 3 až 6 tisíc.

Druhý a třetí Ku-Klux-Klan se často odvolávaly na původní americkou „anglosaskou“ krev. I když členové Klanu tvrdí, že se drží křesťanských zásad, všechny křesťanské církve odmítly jakoukoliv spojitost s KKK.^[9]

↑ Ku Klux Klan [online]. Southern Poverty Law Center [cit. 2013-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-23.
↑ CHALMERS, David Mark. Backfire : how the Ku Klux Klan helped the civil rights movement. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield viii, 207 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7425-2310-1, ISBN 978-0-7425-2310-4. OCLC 50604842
↑ MCVEIGH, Rory. The rise of the Ku Klux Klan : right-wing movements and national politics. [s.l.]: Univ. of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5619-6, ISBN 0-8166-5619-3. OCLC 712595158
↑ Right-Wing Populism : Concept and Typology. [s.l.]: Bloomsbury Academic Dostupné online. ISBN 978-1-78093-232-3, ISBN 978-1-78093-343-6.
↑ QUARLES, Chester L. The Ku Klux Klan and related American racialist and antisemitic organizations : a history and analysis. [s.l.]: McFarland Dostupné online. ISBN 0-7864-0647-X, ISBN 978-0-7864-0647-0. OCLC 41143067
↑ http://www.wilberforce.cz/lang_cs/aktualita/1/343/
↑ PARSONS, Elaine Frantz. Midnight Rangers: Costume and Performance in the Reconstruction-Era Ku Klux Klan. Journal of American History. 2005-12-01, roč. 92, čís. 3, s. 811. Dostupné online [cit. 2020-02-10]. ISSN 0021-8723. DOI 10.2307/3659969.
↑ Both the Anti-Defamation League Archived October 3, 2012, at the Wayback Machineand the Southern Poverty Law Center Archived February 19, 2010, at the Wayback Machine include it in their lists of hate groups. See also Brian Levin, "Cyberhate: A Legal and Historical Analysis of Extremists' Use of Computer Networks in America", in Perry, Barbara (ed.), Hate and Bias Crime: A Reader, Routledge, 2003, p. 112.
↑ PERLMUTTER, PHILIP. Legacy of hate : a short history of ethnic, religious, and racial prejudice in America. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe xvii, 325 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7656-0406-X, ISBN 978-0-7656-0406-4. OCLC 40631739

[1] Ku Klux Klan [online]. Southern Poverty Law Center [cit. 2013-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-23.

[2] CHALMERS, David Mark. Backfire : how the Ku Klux Klan helped the civil rights movement. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield viii, 207 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7425-2310-1, ISBN 978-0-7425-2310-4. OCLC 50604842

[3] MCVEIGH, Rory. The rise of the Ku Klux Klan : right-wing movements and national politics. [s.l.]: Univ. of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5619-6, ISBN 0-8166-5619-3. OCLC 712595158

[4] Right-Wing Populism : Concept and Typology. [s.l.]: Bloomsbury Academic Dostupné online. ISBN 978-1-78093-232-3, ISBN 978-1-78093-343-6.

[#1-5] QUARLES, Chester L. The Ku Klux Klan and related American racialist and antisemitic organizations : a history and analysis. [s.l.]: McFarland Dostupné online. ISBN 0-7864-0647-X, ISBN 978-0-7864-0647-0. OCLC 41143067

[6] ttp://www.wilberforce.cz/lang_cs/aktualita/1/343/

[7] PARSONS, Elaine Frantz. Midnight Rangers: Costume and Performance in the Reconstruction-Era Ku Klux Klan. Journal of American History. 2005-12-01, roč. 92, čís. 3, s. 811. Dostupné online [cit. 2020-02-10]. ISSN 0021-8723. DOI 10.2307/3659969.

[8] Both the Anti-Defamation League Archived October 3, 2012, at the Wayback Machineand the Southern Poverty Law Center Archived February 19, 2010, at the Wayback Machine include it in their lists of hate groups. See also Brian Levin, "Cyberhate: A Legal and Historical Analysis of Extremists' Use of Computer Networks in America", in Perry, Barbara (ed.), Hate and Bias Crime: A Reader, Routledge, 2003, p. 112.

[9] PERLMUTTER, PHILIP. Legacy of hate : a short history of ethnic, religious, and racial prejudice in America. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe xvii, 325 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7656-0406-X, ISBN 978-0-7656-0406-4. OCLC 40631739

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]