Kypr

Kyperská republika Κυπριακή Δημοκρατία (řecky) Kıbrıs Cumhuriyeti (turecky)
vlajka znak
Hymna Imnos pros tin Eleftherian (stejná jako řecká)
Geografie
Poloha Kypru
Hlavní město	Nikósie (Lefkosía)
Rozloha	9 251 km² (174. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Olympos (1 952 m n. m.)
Časové pásmo	+2 (letní čas UTC+3)
Poloha	35° s. š., 33° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 266 676 (celkový počet obyvatel ostrova)[1] (157. na světě, 2020, odhad)
Hustota zalidnění	137 ob. / km² (—. na světě)
HDI	▲ 0,873 (velmi vysoký[2]) (31. na světě, 2019)
Jazyk	řečtina, turečtina (oba dva úředními jazyky) angličtina (používaná), arménština, kyperská arabština, kyperská řečtina, kyperská turečtina
Náboženství	pravoslavné křesťanství (89 %), římskokatolické křesťanství (3 %) protestantské křesťanství (2 %) islám (2 %), ostatní (2 %) (platí pro řeckým Kyprem ovládané území)[1]
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	16. srpna 1960 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident	Níkos Christodúlídés
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	31 116[3] USD (44. na světě, 2018)
Giniho koeficient	29,1[4] (2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	196 CYP CY
MPZ	CY
Telefonní předvolba	+357
Národní TLD	.cy
multimediální obsah na Commons

Kypr (řecky Κύπρος, Kýpros, turecky Kıbrıs), plným názvem Kyperská republika (řecky Κυπριακή Δημοκρατία, Kypriakī́ Dīmokratía, turecky Kıbrıs Cumhuriyeti), je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší a nejlidnatější ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci. Jeho hlavním a největším městem je Nikósie. Má přibližně 1,2 milionu obyvatel. Geograficky se řadí k Jihozápadní Asii, geopoliticky k Jihovýchodní Evropě.

Současná Kyperská republika vznikla v roce 1960. Kypr byl osídlen z Mykén ve 2. tisíciletí př. n. l. Od té doby byl navázán na vývoj na Peloponésu a po rozvinutí starořecké civilizace k ní volně přináležel. Dobyli ho postupně Asyřané, Egypťané, Peršané, Makedonská říše, ptolemaiovský Egypt, západořímská i východořímská (byzantská) říše, několik arabských chalífátů, francouzská dynastie Lusignanů, Benátská republika, načež následovala více než tři staletí osmanské nadvlády. Od roku 1878 ostrov ovládali Britové. Když se jejich koloniální moc ve 2. polovině 20. století začala drolit, začali turečtí Kypřané usilovat o připojení k Turecku, zatímco řečtí politici žádali sjednocení s Řeckem. Vlády Řecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V návaznosti na rozpoutané nepokoje Británie Kypru v roce 1960 udělila nezávislost. Dne 15. července 1974 se ujali moci řečtí nacionalisté a ve spolupráci s řeckou vojenskou juntou plánovali připojit Kypr k Řecku. Turecko reagovalo 20. července vojenskou invazí na severní Kypr. V roce 1983 turečtí Kypřané vyhlásili jednostranně samostatný stát, Severní Kypr. Jediný, kdo ho kdy uznal, však bylo Turecko. Situace zůstává předmětem trvalých sporů. Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotiri a Dekelia patřících Spojenému království. De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova, 36 % plochy ostrova ovládají Turci, další 4 % jednotky OSN.

Kypr byl zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí. Od roku 1961 je členem Commonwealthu. Od 1. května 2004 je členem Evropské unie, 1. ledna 2008 se připojil k eurozóně.