Mars (mytologie)

Mars
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Symbolykopí a štít
PartnerBellona, Nerio, Venuše
RodičeJuno
DětiRomulus a Remus, Pallor a Pavor
Oblast uctíváníŘímská říše
Řecký ekvivalentArés
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars[pozn. 1], latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství. Po Jovovi byl druhým nejvýznamnějším a nejuctívanějším bohem, o čemž svědčí i to že měl stejně Jupiter a Quirinus svého flamena maior. Po Martovi byl Římany pojmenována planeta Mars a měsíc březenmensis Martius „měsíc Martův“, který byl prvním měsícem roku až do roku 153 př. n. l., a během kterého se slavila velká část svátků tohoto boha. Mars či jemu podobné božstvo byl uctíván nejen Římany, ale také dalšími Italiky, o čemž svědčí například oskánské theonymum Māmers.[1]

V rámci interpretatio graeca byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války Áreem a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s Venuší, ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio.[2]

Podle Jaana Puhvela byl původně Mars hromovládcem, tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.[3]

Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene *māwort, jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno védských válečných božstev Marutů.[2][3][4][5]


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

  1. NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 55–56, 128. 
  2. a b LUGEROVÁ, Lucie. Martův kult v antickém Římě. Olomouc, 2015. Magisterská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta Katedra historie. Vedoucí práce Ivana Koucká. s. 10, 15–16, 41. Dostupné online.
  3. a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 178. 
  4. LEWIS, Charlton Thomas; SHORT, Charles. A Latin Dictionary - Māvors [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 433. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search