Mars (mytologie)

Mars
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Symboly	kopí a štít
Partner	Bellona, Nerio, Venuše
Rodiče	Juno
Děti	Romulus a Remus, Pallor a Pavor
Oblast uctívání	Římská říše
Řecký ekvivalent	Arés
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars^{[pozn. 1]}, latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství. Po Jovovi byl druhým nejvýznamnějším a nejuctívanějším bohem, o čemž svědčí i to že měl stejně Jupiter a Quirinus svého flamena maior. Po Martovi byl Římany pojmenována planeta Mars a měsíc březen – mensis Martius „měsíc Martův“, který byl prvním měsícem roku až do roku 153 př. n. l., a během kterého se slavila velká část svátků tohoto boha. Mars či jemu podobné božstvo byl uctíván nejen Římany, ale také dalšími Italiky, o čemž svědčí například oskánské theonymum Māmers.^[1]

V rámci interpretatio graeca byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války Áreem a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s Venuší, ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio.^[2]

Podle Jaana Puhvela byl původně Mars hromovládcem, tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.^[3]

Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene *māwort, jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno védských válečných božstev Marutů.^[2][3][4][5]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>