Mion

Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον = 'minus'; anglicky muon) nestabilní elementární částice se záporným elementárním elektrickým nábojem a spinem 1/2. Společně s elektronem, tauonem a těmto částicím přináležícím antičásticím (mionu odpovídající se jmenuje antimion) a neutrinům (mionové neutrino a antineutrino), je příslušníkem kategorie leptonů, skupiny fermionů. Mion je řazen do tzv. 2. generace leptonů.

Z historických důvodů jej občas označujeme jako mí meson, přestože nepatří do skupiny mesonů dle moderní částicové fyziky. Klidová hmotnost mionu je 207× větší než hmotnost elektronu (105,6 MeV).^[1] Mion běžně značíme pomocí řeckého písmene μ: μ⁻ a antimion μ⁺.

Jako i jiné nabité leptony má odpovídající neutrino. Mionové neutrino se značí ν_μ. Mion se samovolně rozpadá na elektron, elektronové antineutrino, a mionové neutrino.