Mongolsko

Mongolsko
Монгол улс

(Mongol uls)
vlajka Mongolska
vlajka
znak Mongolska
znak
Hymna
Монгол улсын төрийн дуулал
(Mongol ulsyn törijn duulal)
Geografie

Poloha Mongolska
Poloha Mongolska

Hlavní městoUlánbátar
Rozloha1 564 116 km² (18. na světě)
z toho 0,7 % vodní plochy
Nejvyšší bodChüjtnij orgil (4374 m n. m.)
Časové pásmo+7 (letní čas UTC +8)
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 544 835[1] (134. na světě, 2023)
Hustota zalidnění2,24 ob. / km² (227. na světě)
HDI 0,741 (vysoký) (96. na světě, 2022)
Jazykmongolština (úřední)
Národnostní
složení
Mongolové 96 %, Kazaši 4 %
Náboženstvíbuddhismus 52 %, bez vyznání 41 %, islám 3 %
Státní útvar
Státní zřízeníunitární poloprezidentská republika
Vznik11. července 1921 (nezávislost na Čínské republice)
PrezidentUchnaagijn Chürelsüch
Předseda vládyLuvsannamsraj Ojun-Erdene
Měnatugrik (MNT)
HDP/obyv. (PPP)20 541[2] USD (116. na světě, 2024)
Giniho koeficient2018 (32,7)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1496 MNG MN
MPZMGL
Telefonní předvolba+976
Národní TLD.mn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mongolsko[pozn. 1] je vnitrozemský stát ve východní Asii, který na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Většinu jeho území pokrývá vysokohorská náhorní plošina s travnatými stepmii, na severu a západě jsou hory a na jihu poušť Gobi; panuje zde extrémní kontinentální podnebí s dlouhými, velmi chladnými zimami a krátkými léty, během nichž spadne většina srážek. Dělí se na 21 ajmagů, na ploše 1 564 116 km² žije 3,5 milionu obyvatel,[1] což z něj činí nejřidčeji osídlený suverénní stát na světě. Mongolsko je největší vnitrozemskou zemí na světě, která nehraničí s uzavřeným mořem. V hlavním a největším městě Ulánbátaru žije zhruba polovina obyvatel země. Dalšími většími sídly jsou Erdenet a Darchan. Drtivou většinu obyvatel země tvoří Mongolové, největší etnickou menšinou jsou Kazaši a Tuvinci. Úředním jazykem je mongolština. Přibližně polovina obyvatel se hlásí k buddhismu, 40 % je bez vyznání.

Území dnešního Mongolska ovládaly různé kočovné říše, například Siungnuové, Sianbeiové, Rouranové, První turkutský kaganát, Druhý turkutský kaganát, Ujgurský kaganát a další. V roce 1206 založil Čingischán Mongolskou říši, která se stala největší souvislou pozemní říší v dějinách. Jeho vnuk Kublaj dobyl vlastní Čínu a založil dynastii Jüan. Po pádu jüanské dynastie se Mongolové stáhli do Mongolska a obnovili svůj dřívější model frakčních konfliktů, s výjimkou éry Dajan-chána a Ťumen-chána.

V 16. století se tibetský buddhismus rozšířil do Mongolska, kam ho dále přivedla mandžuská říše Čching, která zemi pohltila v 17. století. Na počátku 20. století tvořili téměř třetinu dospělé mužské populace buddhističtí mniši.[3][4] Po pádu říše Čching v roce 1911 vyhlásilo Mongolsko nezávislost a v roce 1921 dosáhlo skutečné nezávislosti na Čínské republice. Krátce poté se země stala satelitním státem Sovětského svazu. V roce 1924 byla založena Mongolská lidová republika jako socialistický stát.[5] Po protikomunistických revolucích v roce 1989 provedlo Mongolsko na počátku roku 1990 vlastní pokojnou demokratickou revoluci. Ta vedla k vytvoření systému více stran, nové ústavy z roku 1992 a přechodu na tržní hospodářství.

Mongolsko je unitární poloprezidentská republika s prezidentem jako hlavou státu, zákonodárnou moc má jednokomorový Velký státní chural. Je rozvíjející se zemí s ekonomikou s vyšším středním příjmem,[6] v indexu lidského rozvoje zaujímá 96. místo. V průmyslové výrobě dominuje těžba nerostů, na druhém místě je zemědělství, především kočovný chov zvířat. Přibližně 30 % obyvatelstva tvoří kočovníci nebo polokočovníci; nedílnou součástí zůstává koňská kultura. Mongolsko je členem Organizace spojených národů, Dialogu o spolupráci v Asii, skupiny G77, Světové obchodní organizace, Asijské banky pro investice do infrastruktury, Hnutí nezúčastněných zemí, Světové obchodní organizace, globálním partnerem Severoatlantické aliance a snaží se rozšířit svou účast v regionálních hospodářských a obchodních skupinách.[7]

  1. a b Статистикийн мэдээллийн нэгдсэн сан. 1212.mn [online]. [cit. 2025-04-07]. Dostupné online. 
  2. World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Mongolia) [online]. International Monetary Fund, 10 October 2023 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  3. Michael Jerryson, Mongolian Buddhism: The Rise and Fall of the Sangha, (Chiang Mai: Silkworm Books, 2007), 89.
  4. Mongolia – Religion [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 15, 2015. 
  5. SIK, Ko Swan. Nationality and International Law in Asian Perspective. [s.l.]: Martinus Nijhoff Publishers, 1990. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 4, 2015. ISBN 9780792308768. S. 39. 
  6. WDI - The World by Income and Region. datatopics.worldbank.org [online]. [cit. 2025-04-03]. Dostupné online. 
  7. Mongolia [online]. CIA [cit. 2015-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 January 2021. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>


© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search