Nom

Nom (někdy též nomos, název odvozen od řeckého slova νομός – „kraj“) původně Thrácká kosmologie Nomos – Světový řád, je označení užívané v egyptologii pro administrativní jednotku ve starověkém Egyptě.

Pro správní účely byl starověký Egypt rozdělen právě na tyto nomy (v egyptštině byly nazývány sepat).

Nom v hieroglyfickém zápisu

Rozdělení do nomů můžeme vysledovat zpět až do Předdynastické doby (před rokem 3100 př. n. l.), kdy byly nomy původně autonomní městské státy. V raných dějinách Egypta se jejich počet a hranice měnily, ale nakonec se tento správní systém ustálil a nomy pak již zůstaly stejné po více než dvě tisíciletí. Jak oblasti jednotlivých nomů, tak jejich pořadí číslování zůstaly pozoruhodně stabilní. V systému, který přetrval po většinu historie faraonského Egypta, byla země rozdělena do 42 nomů: Dolní Egypt zahrnoval 20 nomů, zatímco Horní Egypt byl rozdělen do 22.

Každý nom byl řízený nomarchou, oblastním správcem, který byl v čele krajského úřadu. Funkce nomarchy byla v prvopočátku centralizovaného Egypta funkcí přidělovanou panovníkem, nicméně jejich moc rostla až si vydobyli dědičnost svého úřadu. Nakonec získali takovou moc, že způsobili pád Staré říše a začátek Prvního přechodného období, v němž král neměl skoro žádnou moc a země byla de facto rozdrobena na malé autonomní státečky. I když si nomarchové zachovali dědičnost svého úřadu po obnovení centrální moci, faraon měl stále možnost současného nomarchu odvolat, či dokonce zbavit celou rodinu této výsady a jmenovat úplně nového nomarchu.