Ozon

Ozon
Struktura ozonu
Obecné
Systematický název	trikyslík
Triviální název	ozon
Ostatní názvy	trioxid-2-en-2-ium-1-id
Anglický název	Ozone
Německý název	Ozon
Funkční vzorec	O3
Sumární vzorec	O3
Vzhled	bezbarvý nebo namodralý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	10028-15-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-069-2
PubChem	24823
ChEBI	25812
Číslo RTECS	RS8225000
Vlastnosti
Molární hmotnost	48,00 g/mol
Teplota tání	−192,2 °C
Teplota varu	−112 °C
Hustota	2,144 mg/cm3 (0 °C/plyn)
Index lomu	1,2226 (kapalina)
Kritická teplota Tk	−12 °C
Kritický tlak pk	5,4 MPa
Rozpustnost ve vodě	10 mg/l
Bezpečnost
GHS03 GHS06 GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R8 R26/27/28 R40 R48 R58 R61
S-věty	S1/2 S7 S17 S23 S45 S61
NFPA 704	0 4 4 OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním), racionální chemický název trikyslík, je alotropní modifikace kyslíku.

Kromě obvyklých dvouatomových molekul O₂ se kyslík vyskytuje i ve formě tříatomové molekuly jako ozon O₃. Za normálních podmínek je to vysoce reaktivní plyn modré barvy a charakteristického zápachu (chlór, kov, spálený drát)^[2] s mimořádně silnými oxidačními účinky. Při teplotě −112 °C kondenzuje na kapalný tmavě modrý ozon a při −193 °C se tvoří červenofialový pevný ozon.