Pavel z Tarsu

Apoštol Pavel
Apoštol pohanů; Apoštol národů
Narození	o datu nepanuje shoda dle Skutků v městě Tarsus
Úmrtí	asi 67 Řím
Příčina úmrtí	poprava stětím
Svátek	29. červen, 18. červenec; 21. únor; 25. leden (obrácení); 16. duben (přenesení hlavy); 6. červenec (první příchod do Říma); 1. září (znovunabytí zraku)
Období	raná Římská říše
Místo pohřbení	Řím
Místo působení	Tarsus Efez Milét Korint Athény Veria Týros Caesarea Maritima Kaloi Limenes Akko Myra Sidón Syrakusy Soluň Alexandria Troas Antiochie Salamis Damašek Jeruzalém Filippoi Pafos Konya Antiochie Pisidská Derbe Lystra Řím
Státní občanství	starověký Řím
Vyznání	Farizeové a křesťanství
Úřady	Apoštol
Uctíván církvemi	všechny křesťanské církve s kultem svatých
Významné zasvěcené kostely	Bazilika svatého Pavla Za hradbami v Římě a další
Atributy	kniha, meč, tři prameny
Patronem	katolického tisku; dělnic; teologů a duchovních správců; města Londýna; tkalců; proti ušním nemocem; proti křečím; proti hadímu uštknutí; proti strachu; za déšť; za plodnost polí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (hebrejsky שָׁאוּל מִטַּרְסוֹס‎ – Ša’ul mi-Tarsos; česky také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon. Je řazen mezi apoštoly, přestože mezi původních dvanáct nepatřil a s Ježíšem se osobně nesetkal, kromě zázraku obrácení na cestě do Damašku. Jeho zásluhou se křesťanství začalo šířit mezi pohany a stalo se světovým náboženstvím. Proto je často považován za faktického zakladatele křesťanství.^[1] Podle tradice je autorem 14 listů Nového zákona, z nichž 7 se mu připisuje i dnes.