Ptolemaiovci | |
---|---|
Země | Ptolemaiovská říše |
Mateřská dynastie | Argeovci |
Tituly | král, faraón |
Zakladatel | Ptolemaios I. Sótér |
Mytický zakladatel | Káranos |
Rok založení | 323 př. n. l. |
Konec vlády | 30 př. n. l. |
Poslední vládce | Kleopatra VII. Filopatór |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého. Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. byl jmenován Satrapou v Egyptě. Roku 305 př. n. l. se prohlásil králem Ptolemaiem I., později zvaným „Sótér“ – Vykupitel. Egypťané Ptolemaia brzy přijali jako nástupce faraonů nezávislého Egypta [p 1]. K nástupu na trůn egyptského faraona vydal dekret o své vládě 311 př. n. l. „Dekret Ptolemaia Lagida”[1] Ptolemaiovská dynastie vládla v Egyptě ~275 roků, až do ovládnutí země Římany roku 30 př. n. l., případně roku 27 př. n. l. kdy Římský císař Augustus ustanovil Egypt římskou provincií a přijal egyptskou korunu "sḫmty" .
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search