Regulae Iuris či Regulae iuris,[1] psáno také Regulæ Juris (latinsky „Pravidla práva“), byly právní principy, které sloužily jako judikatura v římském právu.[2]
Tento termín je také obecným označením pro všeobecná pravidla nebo zásady výkladu kanonického práva katolické církve; v tomto kontextu zůstávají právními zásadami používanými při výkladu katolického kanonického práva, přestože již nemají žádnou závaznou právní sílu, protože Kodex kanonického práva z roku 1917 je zrušil.
- ↑ REIFFENSTUEL, Anaklet. Jus Canonicum Universum: Complectens Tractatum de Regulis Juris. Svazek 7. Paříž: Louis Vivès, 1870. S. 1, ¶3. (latina)
- ↑ KELLY, J. M. The Growth of Legal Maxims – Peter Stein: Regulae Iuris: from Juristic Rules to Legal Maxims. Pp. x + 206. Edinburgh: University Press, 1966. Cloth, 30s. net.. The Classical Review. Prosinec 1967, roč. 17, čís. 3, s. 360–361. doi:10.1017/S0009840X00325148. Dostupné online. ISSN 1464-3561. (angličtina)
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search