Sebastian Kurz

Sebastian Kurz
Sebastian Kurz (2018)
25. a 27. kancléř Rakouska
Ve funkci: 18. prosince 2017 – 28. května 2019
Prezident	Alexander Van der Bellen
Předchůdce	Christian Kern
Nástupkyně	Brigitte Bierleinová
Ve funkci: 7. ledna 2020 – 11. října 2021
Prezident	Alexander Van der Bellen
Předchůdkyně	Brigitte Bierleinová
Nástupce	Alexander Schallenberg
17. ministr zahraničí Rakouska
Ve funkci: 16. prosince 2013 – 18. prosince 2017
Kancléř	Werner Faymann Christian Kern
Předchůdce	Michael Spindelegger
Nástupkyně	Karin Kneisslová
Předseda Rakouské lidové strany (úřadující: 15. 5. 2017 – 1. 7. 2017)
Úřadující
Ve funkci od: 1. července 2017
Předchůdce	Reinhold Mitterlehner
Poslanec Národní rady
Ve funkci: 9. listopadu 2017 – 22. ledna 2018
Ve funkci: 29. října 2013 – 16. prosince 2013
Předseda OBSE
Ve funkci: 1. ledna 2017 – 18. prosince 2017
Předchůdce	Frank-Walter Steinmeier
Nástupkyně	Karin Kneisslová
Stranická příslušnost
Členství	Rakouská lidová strana
Narození	27. srpna 1986 (37 let) Vídeň, Rakousko Rakousko
Choť	Susanne Thier
Děti	Konstantin Kurz
Sídlo	Vídeň
Alma mater	Vídeňská univerzita (nedokončil)
Profese	politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Řád Srbské republiky (2021)
Podpis
Webová stránka	www.sebastian-kurz.at
Commons	Sebastian Kurz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sebastian Kurz (výslovnost: [zeˈbastˌi̯a:n ˈkʊrt͡s]IPA; * 27. srpna 1986 Vídeň) je rakouský politik, v letech 2017–2019 a 2020–2021 spolkový kancléř. V říjnu 2021 na úřad rezignoval pro podezření z korupce a úplatkářství,^[1] v prosinci téhož roku oznámil definitivní odchod z politiky.^[2] Od července 2017 do rezignace v říjnu 2021 působil také jako předseda Rakouské lidové strany (ÖVP).

V říjnu 2010 byl zvolen do vídeňské obecní rady. V rámci rekonstrukce prvního Faymannova kabinetu během dubna 2011 získal post státního tajemníka pro integraci při ministerstvu vnitra. V parlamentních volbách 2013 se stal poslancem Národní rady a v druhé Faymannově vládě ministrem zahraničí.^[3]

Po rezignaci vicekancléře Reinholda Mitterlehnera v květnu 2017 jej nahradil na pozici předsedy lidovců. V následných parlamentních volbách 2017 dovedl lidovce k vítězství se ziskem 31,5 % hlasů.

Kancléřem byl jmenován 18. prosince 2017 spolu s dalšími členy svého prvního kabinetu. Po skandálu koaliční strany FPÖ podal demisi. V následných předčasných volbách jeho lidová strana opět zvítězila a v lednu 2020 byl znovu jmenován kancléřem.

V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech^[4] a podruhé o tři roky později, čímž v tomto kritériu předstihl Finku Sannu Marinovou.