Spravedlnost

Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, regulativní idea pro uspořádání společnosti a zejména pro právo. Podle Aristotela je to nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému a „nazývá se také dobro pro druhé“.^[1]

V oblastech různých vztahů (osobních vč. obchodních a pracovních (viz závazkové právo)), kde by měla vládnout spravedlnost, ji lze charakterizovat několika principy:

1. rovné zacházení se všemi – spravedlnost jako rovnost před zákonem,
2. přiměřené tresty i odměny – retributivní spravedlnost (viz společnost zásluh versus nároků),
3. spravedlivé rozdělování požitků i břemen – distributivní spravedlnost,
4. rozhodovat stejné případy stejně a nestejné odlišně – procesní spravedlnost.