Srbsko

Srbská republika Република Србија Republika Srbija
vlajka znak
Hymna Bože Pravde
Geografie
Poloha Srbska
Hlavní město	Bělehrad
Rozloha	88 361 km² (111. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Midžur (2171 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	43°57′ s. š., 20°56′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	6 690 887 (106. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	89 ob. / km²
HDI	▲ 0,805 (vysoký) (65. na světě, 2022)
Jazyk	srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština, albánština, čeština a jiné
Národnostní složení	Srbové, Albánci, Maďaři, Rumuni, Chorvati, Slováci
Náboženství	86,6 % křesťanství, 4,2 % islám, 1,1 % bez vyznání, 8 % ostatní/neodpovědělo[1]
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	5. června 2006 (Osamostatnění Černé Hory)
Prezident	Aleksandar Vučić
Předseda vlády	Miloš Vučević
Měna	srbský dinár (RSD)
HDP/obyv. (PPP)	24 564[2] USD (71. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	688 SRB RS
MPZ	SRB
Telefonní předvolba	+381
Národní TLD	.rs, .срб
multimediální obsah na Commons

Srbsko (srbsky Србија, Srbija), plným názvem Srbská republika (srbsky Република Србија, Republika Srbija), je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území.^[3] Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou,^[4] která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu.^[5] V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.

Srbsko je ekonomikou s vyšším středním příjmem. V žebříčku indexu lidského rozvoje se umístilo na 64. místě a zaujímá tedy místo "velmi vysoko". Je unitární parlamentní ústavní republikou, členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Partnerství pro mír, Organizace černomořské ekonomické spolupráce, CEFTA, Asijské infrastrukturní investiční banky a přistupuje k Světové obchodní organizaci. Od roku 2014 země vyjednává o přistoupení k Evropské unii (EU) s cílem vstoupit do EU do roku 2025.^[6] Srbsko formálně dodržuje politiku vojenské neutrality. Země poskytuje svým občanům všeobecnou zdravotní péči a bezplatné základní a střední vzdělání.