Stepan Bandera

Stepan Bandera
Stepan Bandera
Narození	1. ledna 1909 Staryj Uhryniv Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. října 1959 (ve věku 50 let) Mnichov Německo Německo
Příčina úmrtí	otrava
Místo pohřbení	Lesní hřbitov v Mnichově
Alma mater	Lvovská polytechnika
Povolání	politik
Ocenění	Řád státu
Politické strany	Organizace ukrajinských nacionalistů OUN-B
Nábož. vyznání	Ukrajinská řeckokatolická církev
Choť	Jaroslava Vasylivna Banderová
Děti	Andrij Stěpanovyč Bandera
Rodiče	Andrij Mychajlovyč Bandera a Miroslava Banderová
Příbuzní	Vasyl Andrijovyč Bandera, Oleksandr Bandera, Oxana Andriivna Banderová a Bohdan Andrijovyč Bandera (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stepan Andrijovyč Bandera (ukrajinsky Степан Андрійович Бандера; 1. ledna 1909, Staryj Uhryniv, Halič – 15. října 1959, Mnichov) byl vůdce ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959 a předseda radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci.

V roce 1939 navázal spolupráci s nacistickým Německem, se kterým měl společné zájmy proti Polsku a Sovětskému svazu (SSSR), a organizoval vojenskou jednotku spadající pod německý Wehrmacht. Napadení SSSR Německem a stažení sovětských sil využil k vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, ale Němci byl zadržen a většinu války strávil jako vězeň politické sekce koncentračního tábora Sachsenhausen. V dubnu 1944 se na Banderu a jeho zástupce Jaroslava Stecka obrátil úředník Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, aby projednali plány na pokračování diverze a sabotáže proti Rudé armádě. Bandera byl po dosažení dohody s německými úřady propuštěn a mohl se vrátit na Ukrajinu, kde chtěl s nacistickou pomocí bojovat proti Rudé armádě za nezávislost. V roce 1945 se uchýlil do exilu, později žil v Západním Německu, kde byl v roce 1959 zavražděn agentem KGB.

Bandera je sporná postava často z politických důvodů jednostranně hodnocená. Sovětská a poté ruská propaganda jej vykresluje jako fašistu, kolaboranta s nacisty a spojuje ho s válečnými zločiny „banderovců“, jak pak nazývá libovolného ukrajinského nacionalistu. Naopak na Ukrajině je Bandera rehabilitován a glorifikován jako mučedník boje za ukrajinskou nezávislost, včetně jeho sporného prohlášení za Hrdinu Ukrajiny, a tendence potírat negativní kritiku jeho činnosti. Polsko, Izrael^[1] a Rusko označují Banderu za teroristu a radikálního nacionalistu.