Stephen Hawking

Stephen Hawking
Hawking v NASA, kolem roku 1980
Narození	8. ledna 1942 Oxford
Úmrtí	14. března 2018 (ve věku 76 let) Cambridge
Příčina úmrtí	amyotrofická laterální skleróza
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Bydliště	Anglie
Alma mater	St Albans School (od 1952) Univerzitní kolej (1959–1962) Trinity Hall (1962–1966) St Albans High School for Girls Univerzita v Cambridgi Byron House School
Povolání	teoretický fyzik, kosmolog, astrofyzik, matematik, pedagog, vědecký spisovatel, vysokoškolský učitel, spisovatel, fyzik, spisovatel literatury faktu, astronom, televizní herec, autor autobiografie, autor sci-fi, Trekkies a vědec
Zaměstnavatelé	Faculty of Mathematics, University of Cambridge (1962–1965) Gonville and Caius College (1965–1969) Kalifornský technologický institut (1970–1975) Univerzita v Cambridgi (do 2018) Perimeter Institute for Theoretical Physics (2008–2018)
Ocenění	Adams Prize (1966) společník Královské společnosti (1974) Eddingtonova medaile (1975) Pius XI Medal (1975) Hughesova medaile (1976) … více na Wikidatech
Choť	Jane Hawkingová (1965–1991)[1] Elaine Mason (1995–2006)
Děti	Lucy Hawkingová[2] Robert Hawking Tim Hawking
Rodiče	Frank Hawking[3] a Isobel Eileen Hawking[3]
Funkce	Lukasiánský profesor matematiky (1979–2009)
Podpis
Web	hawking.org.uk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford – 14. března 2018 Cambridge) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky.^[4][5] Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky.^[6][7]

V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů.

Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza (ALS), s pomalým progresem, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo.^[8][9] Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči.^[10] Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře.^[11] Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.^[12][13]