Back Sumer Afrikaans Sumer ALS ሱመር Amharic Sumeria AN سومر Arabic ܫܘܡܪ ARC سومريين ARZ সুমেৰ Assamese Sumeria AST Шумер AV

Sumer

Sumer
𒆠𒂗𒂠 (summersky)
ki-en-gil
𒋗𒈨𒊒 (akkadsky)
Šumeru
← Obeidská kultura cca 4500–1900 př. n. l. Akkadská říše →
Geografie
Mapa
Poloha Sumeru na dnešní mapě
různá
Obyvatelstvo
Státní útvar
nejednotné drobné monarchie
Státní útvary a území
Předcházející
Obeidská kultura Obeidská kultura
Následující
Akkadská říše Akkadská říše

Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem. Stejně jako nedaleký Elam je to jedna z kolébek civilizace spolu s Egyptem, údolím Indu, kulturou Erligang v údolí Žluté řeky, kulturou Norte Chico a Mezoamerikou. Sumerští zemědělci, kteří žili podél řek Eufrat a Tigris, pěstovali množství obilí a dalších plodin, což jim umožnilo vytvářet městské osady. Tito zemědělci, dnes nazývaní Sumeřané, sami sebe ve vlastním jazyce označovali za „Černohlavce“ (un san gi ga).[1] Svou zemi nazývali Kengir neboli "Země vznešených pánů". Později do Sumeru přišli semitsky hovořících Akkaďané, kteří dali zemi i původním obyvatelům dnes známé jméno (šumeru). Rasový konflikt Sumeřanů a Semitů naplnil značnou část sumerských dějin a Sumeřané v něm nakonec prohráli.[2] Sumerolog Samuel Noah Kramer uvedl, že starému Sumeru lze připsat 37 "prvenství" v dějinách lidstva.[3] K sumerským objevům patří například institut školy, psaného zákonodárství, písma nebo literatury.[4] Nejstarší známé texty na světě pocházejí ze sumerských měst Uruk a Džemdet Nasr a datují se mezi cca 3350 až cca 2500 př. n. l., které následovaly po období před objevem písma cca 4000–2500 před naším letopočtem.[5][6][7] Sumerové byli v raném období moderní archeologie zcela neznámí. Prvním učencem, který užil slovo Sumer, byl Jules Oppert (1869). První velké vykopávky proběhly v roce 1877 v Girsu a byly vedené francouzským archeologem Ernestem de Sarzecem.[8]

  1. ↑ TRONNER, Pavel. Sumerové aneb národ mnoha prvenství: Zrození státu - 2. kapitola. VTM.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ JACOBSEN, Thorkild. The Assumed Conflict between Sumerians and Semites in Early Mesopotamian History. Journal of the American Oriental Society. 1939, roč. 59, čís. 4, s. 485–495. Dostupné online [cit. 2025-02-14]. ISSN 0003-0279. doi:10.2307/594482. 
  3. ↑ KRAMER, Samuel Noah. History Begins at Sumer. [s.l.]: Doubleday 306 s. Dostupné online. ISBN 978-0-385-09405-4. (anglicky) Google-Books-ID: XvEwAAAAMAAJ. 
  4. ↑ ZISKIND, Jonathan R. The Sumerian Problem. The History Teacher. 1972, roč. 5, čís. 2, s. 34–41. Dostupné online [cit. 2025-02-14]. ISSN 0018-2745. doi:10.2307/491500. 
  5. ↑ GLASSNER, Jean-Jacques. The Invention of Cuneiform: Writing in Sumer. [s.l.]: JHU Press 294 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-7389-8. (anglicky) Google-Books-ID: fhMTRcUm9WsC. 
  6. ↑ DALBY, Andrew. The Sumerian Catalogs. The Journal of Library History (1974-1987). 1986, roč. 21, čís. 3, s. 475–487. Dostupné online [cit. 2025-02-14]. ISSN 0275-3650. 
  7. ↑ KRAMER, Samuel Noah. Immortal Clay: The Literature of Sumer. The American Scholar. 1946, roč. 15, čís. 3, s. 314–326. Dostupné online [cit. 2025-02-14]. ISSN 0003-0937. 
  8. ↑ REY, Sébastien. For the Gods of Girsu: City-State Formation in Ancient Sumer. [s.l.]: Archaeopress Publishing Ltd 89 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78491-390-8. (anglicky) Google-Books-ID: 9ktmEAAAQBAJ. 

Rich TVX News Network Site

Rich TVX News Network Info

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search