Tcl/Tk

Tato stránka je kandidátem na přesunutí na Wikiknihy.

Na stránky tohoto projektu se umísťují svobodné a otevřené návody, manuály či učebnice. Na Wikipedii článek může zůstat, pouze pokud bude upraven do encyklopedické podoby.

Tk

Vývojář	John Ousterhout
Aktuální verze	8.6.6 (2016-07-27)
Operační systém	multiplatformní
Vyvíjeno v	C
Typ softwaru	knihovna ovládacích prvků GUI
Licence	podobná BSD
Web	http://www.tcl.tk/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tk (z anglického Toolkit – „sada nástrojů“) je multiplatformní knihovna základních prvků grafického uživatelského rozhraní, kterou vyvinul John Ousterhout jako rozšíření interpretovaného programovacího jazyka Tcl.

Tk poskytuje sadu Tcl příkazů určených k vytváření ovládacích prvků a dalších komponent grafického uživatelského rozhraní a provádění různých akcí s nimi.

Knihovna Tk je distribuovaná jako otevřený software a byla přenesena na většinu implementací systémů Linux, OS X, Unix a Microsoft Windows. Pomocí speciálních knihoven může být knihovna Tk použita i v jiných programovacích jazycích, například v Perlu, Pythonu nebo Ruby. Většina těchto jazyků používá Tcl jako most pro Tk.^[1]

Od verze 8 mají widgety „nativní“ vzhled prostředí příslušného operačního systému, to znamená, že grafické prvky vypadají stejně jako prvky standardní pro tento OS. Od verze 8.5 je možné pro kreslení prvků použít engine s podporou motivů nazvaný Ttk.^[2] Existuje také několik rozšíření, které implementují Drag and drop mezi aplikacemi v Tk a externími aplikacemi, nepravoúhlá okna a podobně.

Komponenty jsou uspořádány v hierarchické struktuře. Z pohledu aplikace existuje hlavní nebo primární okno, ve kterém jsou vytvořena podřízená okna. Podřízená okna mohou zase působit jako rodiče ve vztahu k jiným oknům atd. Rozmístění komponentů řídí správce rozvržení nebo geometrie (anglicky geometry manager), který určuje velikost komponent a jejich umístění na obrazovce.

Aplikace Tk, stejně jako většina aplikací v grafických prostředích, jsou programy řízené událostmi. Tk komponenty většinu událostí zpracovávají automaticky, což zjednodušuje vytváření aplikací.

Spuštění Tk skriptu obvykle začíná vytvářením komponent a jejich umístěním pomocí správce rozvržení, po němž skript přidružuje obslužné rutiny událostí se součástmi. Poté, co interpret dokončí analýzu příkazů odpovědných za inicializaci uživatelského rozhraní, přejde do smyčky událostí. Od tohoto okamžiku začne aplikace reagovat na akce uživatele.

Pro Tk existují další sady komponent, například BWidget^[3], Tix^[4] nebo incr Widgets^[5]. Výhodou využití BWidget je, že není třeba kompilovat konkrétní platformu (jeho kód je „čisté“ Tcl).