Uhersko

Uherské království Magyar Királyság Regnum Hungariae Königreich Ungarn ↓ 1000–1918 1920–1946 ↓ vlajka znak
Hymna Himnusz
Motto Regnum Mariae Patrona Hungariae
Geografie Uherské království (tmavě zelená) se Zeměmi Svatoštěpánské koruny v roce 1914
Hlavní město	Ostřihom (1000–1256) Stoličný Bělehrad (sídlo panovníků 1000–1543) Budín (1256–1315, 1408–1485, 1490–1541, 1783–1873) Temešvár (1315–1323) Visegrád (1323–1408) Bécs (1485–1490) Pozsony (1536–1783) Debrecín (1849, 1944) Budapešť (1873–1946)
Rozloha	282 870 km² (rok 1 200) 282 870 km² (rok 1 910) 93 073 km² (rok 1 930) 172 149 km² (rok 1941)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 000 000 (rok 1200) 8 000 000 (rok 1790) 18 264 533 (rok 1910) 8 688 319 (rok 1930) 14 669 100 (rok 1941)
Národnostní složení	Maďaři, Rumuni, Němci, Slováci, Srbové, Chorvati, Rusíni, Slovinci
Jazyky	latina (úřední, liturgický do 1844), němčina (1784–1790, 1849–1867), maďarština (1836–1849, 1867–1946), italština (Fiume 1871–1918), chorvatština, polština, rumunština, rutenština, srbština, slovenština, slovinština, jidiš
Náboženství	římskokatolické, reformované, luteránské, ortodoxní, východní katolické, unitářské, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie (1000–1301) absolutní monarchie (1301–1868) parlamentní konstituční monarchie (1848–1918, 1920–1946)
Mateřská země	Habsburská monarchie Habsburská monarchie Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1867) Země Koruny svatoštěpánské Země Koruny svatoštěpánské v Rakousku-Uhersku (1867–1918)
Měna	florentinus (1325–1553) tolar florin (1754–1867) forint (1867–1892) rakousko-uherská korona (1892–1918) korona (1919–1926) pengő (1927–1946) adópengő (1946)
Vznik	25. prosince 1000 – korunovace Štěpána I.
Zánik	1. února 1918 – zrušení monarchie
Státní útvary a území
Předcházející Maďarské velkoknížectví Osmanské Uhersko Sedmihradské velkoknížectví Maďarská republika (1919–1920) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Následující První Maďarská republika První Československá republika Rumunské království Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů První Rakouská republika Druhá Maďarská republika

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (maďarsky Magyar Királyság [maďar kirájšág];^{[pozn. 1]} latinsky Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),^{[pozn. 2]} Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Hranice Uherska byly prakticky v celé délce přirozeně determinované: na severu, východě a jihovýchodě se jednalo o hlavní oblouk Karpat, na jihu velké řeky (Dunaj, Dráva, případně Sáva), na západě východní úbočí Alp, na severozápadě řeka Morava. Rozsah státu je tak dobře patrný i na čistě fyzické mapě.

Království bylo ústřední částí celku Zemí Koruny svatoštěpánské (maďarsky Szent István Koronájának Országai; chorvatsky Zemlje Krune svetog Stjepana; německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone), k nimž náležely také různou měrou autonomní Chorvatské a Slavonské království, Sedmihradské knížectví (v 19. století plně integrováno do Uherska), město Rijeka (Fiume) a během středověku i další oblasti. (Uhry byly často zaměňovány za celé soustátí.)^{[pozn. 3]} V letech 1526–1867 bylo korunní zemí Habsburské říše, poté do roku 1918 jedním ze dvou státních celků Rakouska-Uherska.

Hlavním městem byl od 13. století Budín, předtím Ostřihom a Stoličný Bělehrad (nyní Székesfehérvár). Po dobytí Budína Turky (1529) bylo sídelní město až téměř do konce 18. století přeneseno do Prešpurku, dnešní Bratislavy. Po spojení Budína a Pešti roku 1873 se hlavním městem Uher stala Budapešť. Jen na krátkou dobu během několika měsíců maďarské revoluce 1848–1849 byl hlavním městem Debrecín.

Geograficky se Uhry dělily na

• Horní Uhry (Felvidék, zhruba dnešní Slovensko),
• Dolní Uhry (Alvidék, zhruba dnešní Maďarsko a okrajové části Chorvatska, Srbska a Rumunska) a
• Sedmihradsko (Erdély, v nitru nynějšího Rumunska).

Horní a Dolní Uhry byly vymezeny jen vágně a neměly administrativní funkci, na rozdíl od Sedmihradska. Základními správními jednotkami Uherska byly od počátku župy, ve středověku doplněné o bánoviny v okrajových oblastech na jihu.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>