Archeobotanika

Archeobotanika (též paleoetnobotanika) je interdisciplinárním oborem, který stojí na pomezí archeologie a botaniky. Zabývá se studiem rostlinných pozůstatků z archeologických lokalit a jejich vztahem k člověku. Cílem je porozumění vztahu člověka a okolního prostředí, především pak vzájemné ovlivňování mezi člověkem a rostlinami.^[1]

Spoleĉně se zooarcheologií a geoarcheologií tvoří archeobotanika základ environmentální archeologie, která pomáhá vytvářet komplexnější představy o interakci člověka a životního prostředí v minulosti. Archeobotaniku a zooarcheologii je pak možné společně označit termínem bioarcheologie.^[2]

↑ BENEŠ, Jaromír. Archeologie rostlin. In: BENEŠ, Jaromír; POKORNÝ, Petr. Bioarcheologie v České republice. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha, 2008. S. 39–72.
↑ BENEŠ, Jaromír; POKORNÝ, Petr. Bioarcheologie v České republice. 1. vyd. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-72-8.

[:0-1] BENEŠ, Jaromír. Archeologie rostlin. In: BENEŠ, Jaromír; POKORNÝ, Petr. Bioarcheologie v České republice. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha, 2008. S. 39–72.

[2] BENEŠ, Jaromír; POKORNÝ, Petr. Bioarcheologie v České republice. 1. vyd. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-72-8.

[1]

[2]