Elektroda

Elektroda je elektrický vodič v kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu (např. vakuem nebo prostorem naplněným plynem, elektrolytem apod.). Tento pojem zavedl v 19. století Michael Faraday jako složeninu řeckých slov elektronjantar a hodos – cesta.

V elektrochemii se katoda definuje jako elektroda, na které probíhá redukce, a anoda jako elektroda, na které probíhá oxidace. Každá z obou elektrod může mít různý náboj podle toho, jestli se jedná o elektrolýzu (na elektrody napětí vkládám), nebo o galvanický článek (napětí vzniká).

V trubicích obsahujících plyn nebo vakuum (vakuová televizní obrazovka, výbojka, rentgenová lampa aj.) působí katoda jako zdroj vyletujících elektronů. Na zvýšení účinnosti se katody zpravidla opatřují žhavením (žhavená katoda). Elektrony, urychlené elektrickým polem, vzniklým potenciálním rozdílem mezi oběma elektrodami, pak dopadají na anodu, která se tím zahřívá. Kvůli možnosti jejího přehřátí je (zejména u rentgenových lamp) anoda někdy konstruována jako chlazená nebo otáčivá, aby elektrony nedopadaly stále na stejné místo jejího povrchu.


© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search