Flow

Flow (z angl. „proud“, „tok“), česky též proudění, proud nebo plynutí, je duševní stav plného soustředění, pohlcení, při kterém je osoba ponořena do určité činnosti tak, že nic jiného se jí nezdá důležité, okamžik, kdy se její tělo nebo mysl vzepne k hranicím jejích možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to. Takto, jak ho pojmenoval a definoval psycholog Mihaly Csikszentmihalyi, je zařazen do pozitivní psychologie a mluví se o něm v souvislosti s mnoha oblastmi lidského života.^[1]

Podle Csikszentmihalyiho je flow stav naprosto soustředěné motivace. Je to cílevědomé zaujetí, při kterém člověk plně ovládá své emoce, které mu pomáhají k lepšímu výkonu v jeho činnosti. Ve flow nejsou emoce pouze ovládnuty a usměrněny, ale pozitivně naladěny a zapojeny do řešení úkolu. Pokud je člověk otrávený nebo znepokojený, většinou nemůže dosáhnout flow. Známkou flow je pocit spontánní radosti, nadšení při prováděné činnosti. Flow je ale také popisován jako hluboké soustředění výhradně na vykonávanou aktivitu^[2] – ne na sebe nebo vlastní emoce. Tuto aktivitu nazývá Csikszentmihalyi autotelickou, vykonávání dané činnosti je samo o sobě cílem.

Flow má mnoho stejných vlastností (pozitivních aspektů) jako stav hyperfocus (který se vyskytuje například u osob s ADHD či jinými poruchami pozornosti). Nicméně hyperfocus není definován v podobně všeobecných termínech, které by vysvětlily trávení přílišného času hraním videoher nebo příjemné pohlcení jedním aspektem úkolu nebo úlohy na úkor jiné práce. V některých případech může hyperfocus sice nadchnout osobu, ale sebrat jí pocit soustředění, nebo ji donutí spustit několik projektů, z nichž dokončí pouze málo.

Jiné výrazy pro stejný nebo podobný stav jsou: naprosto se soustředit, být v přítomném okamžiku, v zóně, připojený, v rytmu, být zapálený, vyladěný, koncentrovaný, ve čtvrté dimenzi.