Hercegovina

Tento článek je o historickém území. O státě, jehož názvu je Hercegovina součástí, pojednává článek Bosna a Hercegovina.
Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny

Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou. Jeho rozloha je okolo 10 000 km² (přesné hranice nejsou stanoveny). Centrem oblasti je Mostar. Jedná se o hornatou (nejvyšší vrchy přesahují 2000 m) řídce osídlenou oblast (zatímco Hercegovina tvoří 20 % území státu, nachází se tu pouze 10 % obyvatel) s četnými kaňony, horami, poljemi a hustými lesy. Neumským koridorem se dotýká pobřeží Jaderského moře. Území se do značné míry shoduje s povodím Neretvy, na jihu je významným tokem Trebišnjica.

Název je odvozen z německého slova Herzog („vévoda“; přes maďarskou podobu herceg), a má tedy etymologicky stejný význam jako Vojvodina (= „vévodova země, vévodství“). Stejný původ má i název (černohorského) města Herceg Novi na břehu Boky Kotorské, u jižního cípu území Hercegoviny.

Z hlediska jazykového vývoje Chorvatska, Srbska ale i BaH má Hercegovina podstatný význam, neboť se zde začala formovat současná podoba současného jazykového systému všech tří zemí.[zdroj?]

Podle údajů z roku 1991 byli obyvateli Hercegoviny největší měrou Chorvati (206 457), dále Bosňáci (112 948) a Srbové (93 047), také Jugoslávci (18 494) a ještě přes 6 000 lidí s jinou národností; celkem tu žilo 437 000 lidí. V současné době je rozdělena na dvě poloviny; západní, která patří Federaci Bosny a Hercegoviny a východní, která je nejjižnější součástí Republiky srbské.


© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search