Herrnhut

Ochranov Herrnhut
August-Bebel-Straße (v pozadí Sborový sál)
znak
Poloha
Souřadnice	51°1′ s. š., 14°44′30″ v. d.
Nadmořská výška	344 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Zhořelec
Administrativní dělení	13 místních částí[1]
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	74,1 km²
Počet obyvatel	5 849 (2022)[2]
Hustota zalidnění	78,9 obyv./km²
Etnické složení	Němci 98,8 %[3]
Náboženské složení	protestantství 35,5 % římskokatolická církev 4,0 %[3]
Správa
Status	město
Starosta	Willem Riecke (HL Herrnhuter Liste)
Vznik	1722
Oficiální web	www.herrnhut.de
Adresa obecního úřadu	Löbauer Straße 18 02747 Herrnhut
Telefonní předvolba	035873
PSČ	02747
Označení vozidel	GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herrnhut (česky Ochranov, hornolužickosrbsky Ochranow) je město v německé spolkové zemi Sasko, které leží v saské části historického území Horní Lužice, v zemském okrese Zhořelec. Město nacházející se v tzv. Kottmarském regionu mezi Löbau a Žitavou má přibližně 5 800^[2] obyvatel. Osada Herrnhut byla založena moravskými exulanty německého jazyka v roce 1722 na pozemcích hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Zinzendorf se pak stal iniciátorem obnovení Jednoty bratrské, která se prostřednictvím misií stala celosvětově známou Obnovenou Jednotou bratrskou, označovanou v angličtině pojmem Moravian Church nebo zkráceně Moravians, česky Moravští bratři. Tato v Německu menšinová církev měla v roce 2018 po celém světě celkem asi 1 210 000 členů (včetně dětí), 1 700 komunit a 1 800 ordinovaných duchovních.^[4] Herrnhut je místem jejího původu a rovněž sídlem některých jejích centrálních institucí, jako je např. Archiv Jednoty bratrské (Unitätsarchiv).

V Herrnhutu se zachovaly unikátní pamětihodnosti připomínající období rozkvětu a největšího rozmachu misionářských aktivit v 18. století. Zdejší historická architektura, která se vyznačuje stylem zvaným herrnhutské baroko, zaujme svou prostotou a elegancí, s níž byly vybudovány stavby jako Sborový sál a některé obytné i provozní budovy zdejší Jednoty bratrské. Ty potom sloužily jako předloha pro církevní architekturu v celosvětové diaspoře. Město je známo produkcí tzv. herrnhutských hvězd, jejichž výrobu lze pozorovat v místní manufaktuře. V turistické propagaci se pro ně používá claim: „Herrnhut – malé světové město“.^[5]