Laki

Laki
Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí
Vrchol	828 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Island Island
Souřadnice	64°3′53″ s. š., 18°13′34″ z. d.
Laki
Typ	štítová sopka
Erupce	1783
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar,^[1] jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců,^[2] během kterých se uvolnilo až 15 km³ lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů^[3] (jiný zdroj uvádí, že do atmosféry bylo uvolněno 90 až 270 megatun aerosolu kyseliny sírové).^[4] Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a úmrtí přibližně pětiny obyvatel tehdejší populace Islandu.^[1] Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru nejen na Islandu, ale také ve velké části Evropy, a dokonce i v Egyptě.^[5] Geologové považují erupci z roku 1783 za nejbližší známý ekvivalent výlevných bazaltů, které se odehrávaly v lidské historii.^[6]

Vrchol sopky dosahuje výšky 828 metrů nad mořem^[2] a nachází se jihozápadně od ledovce Vatnajökull. Hřebenově protáhlý vrchol (jihozápad - severovýchd) sopky Laki je podélně rozdělen trhlinou,^[7] na dvojici téměř stejně vysokých hřebenů. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách.^[8] V současnosti je oblast Lakagígar porostlá silnou vrstvou mechů a spadá do národního parku Skaftafell.^[3] Laki je přístupná asfaltovanou silnicí 206 a následně neudržovanou silnicí 45 automobilem s náhonem 4 × 4 po silnici odbočující z hlavní okružní silnice okolo Islandu poblíž Hunkubakki.^[3] Během cesty je nutné přejet skrz několik řek. V létě je možné oblast navštívit i autobusem, který vyjíždí denně.^[3]