Minomet

Minomet (za první světové války bombomet^[1][2]) je dělostřelecká zbraň střílející horní skupinou úhlů, která je určena k ničení živé síly a vojenské techniky nepřítele, nacházející se na otevřeném terénu i v úkrytech, okopech, zákopech a na odvrácených svazích výšin. Také slouží k boření polních opevnění všech typů. Obvykle je konstruována jako bezzákluzová s hladkou hlavní a nabíjená ústím hlavně.^[3] V porovnání s dělem stejné ráže střílí lehčí střelou (dělostřelecká mina) s menší počáteční rychlostí. Minomet se vyznačuje vysokou kadencí i solidní přesností střelby, malou hmotností, jednoduchou konstrukcí a vysokým stupněm připravenosti k zahájení střelby. Další výhodou je bezchybné fungování za každého počasí i v podmínkách těžkého členitého terénu (snížená účinnost při výbuchu min byla však pozorována za 2. světové války v hlubokém sněhu ruské zimy – hluboký sníh výbuch miny někdy účinně zatlumí). Velká strmost letové dráhy miny umožňuje ničit skryté „nepozorovatelné“ cíle, vést palbu z hlubokých úkrytů, z lesa nebo přestřelovat vlastní vojenské jednotky.

Historicky byly minometné granáty výrazně účinnější než srovnatelné granáty do houfnic, protože vyšší tlaky dovolily pouze 10 % hmotnosti granátu do houfnice ve výbušnině a navíc téměř kolmý pád minometného granátu posílal méně střepin do nebe ve srovnání s houfnicemi. Moderní ocel ale dovoluje oběma typům projektilů nést 20 % hmotnosti ve výbušnině. Naváděné houfnicové granáty také dovolují kolmý pád na cíl.