Nukleomorf

Endosymbiotická teorie: 1) vznik eukaryotické buňky s jádrem 2) vznik mitochondrií 3) primární endosymbióza sinice a eukaryota 4) sekundární endosymbióza - na obrázku G je vidět, že buňka obsahuje dva eukaryotické genomy (vínově) - jeden v jádře a druhý v plastidu 5) terciární endosymbióza

Nukleomorf je redukované buněčné jádro v plastidu, které se objevuje poté, co došlo k sekundární endosymbióze určité fotosyntetizující buňky. Prvním, kdo o jejich vzniku spekuloval a označil termínem nukleomorf, byl A. D. Greenwood.^[1]

Nukleomorf byl dosud nalezen u dvou skupin řas, skrytěnek (Cryptophyta) a chlorarachniofyt (Chlorarachniphyta).^[1] Představují důkaz, že mnohé plastidy vznikly pozřením jiného eukaryotního organismu, a to konkrétně u skrytěnek pozřením ruduchy a u chlorarachniofyt pozřením zelené řasy.

Nukleomorf bývá umístěn mezi čtyřmi buněčnými membránami, tento počet je způsobem právě několika endosymbiotickými události, které vzniku nukleomorfu předcházely.

↑ ^a ^b ARCHIBALD, John M. Nucleomorph genomes: structure, function, origin and evolution. BioEssays: News and Reviews in Molecular, Cellular and Developmental Biology. 2007-04, roč. 29, čís. 4, s. 392–402. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 0265-9247. doi:10.1002/bies.20551.

[archibald-1] ARCHIBALD, John M. Nucleomorph genomes: structure, function, origin and evolution. BioEssays: News and Reviews in Molecular, Cellular and Developmental Biology. 2007-04, roč. 29, čís. 4, s. 392–402. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 0265-9247. doi:10.1002/bies.20551.

[1]