Vytautas

Vytautas
Velkokníže litevský, král litevský
Velkokníže litevský Vytautas na malbě ze 16. stol.
Doba vlády	1401–1430
Úplné jméno	Vytautas Kęstutaitis
Křest	1386, 21. října 1383 a 1384
Narození	1350 (Staré Trakai)
Úmrtí	27. října 1430 (80 let) Trakai
Pohřben	není známo; Katedrála ve Vilniusu (?)
Manželky	I. Ona Vytautienė (roz. Sudimantaitė) úmrtí 1418 II. Julijona Alšėniškė
Potomci	Sofija *1371, †1453
Rod	Gediminovci
Otec	Kęstutis *1297, †1382
Matka	Birutė*?, †1382? nebo †1389??
Příbuzní	Danuta Litevská, Rymgajla, Zikmund Kęstutovič, Tautvilas Kęstutaitis, Vaidotas, Butautas Litevský a Marie Litevská (sourozenci) Vasilij II. Moskevský (vnuk z dceřiny strany) Vladislav II. Jagello (bratranec) Anna Moskevská, Vasilij II. Moskevský, Anastázie Moskevská[1], Ivan Moskevský[2], Marie Moskevská a Vasilisa Moskevská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vytautas (cca 1350 – 27. října 1430), také známý jako Vytautas Veliký^[3] (litevsky: Vytautas Didysis, bělorusky: Вітаўт, Vitaŭt, polsky: Witold Kiejstutowicz, Witold Aleksander nebo Witold Wielki,^[3] latinsky: Alexander Vitoldus, rutensky: Vitovt, latinsky: Alexander Vitoldus, staroněmecky: Wythaws or Wythawt)^[4] byl od konce 14. století vládcem Litevského velkoknížectví. Byl také knížetem z Grodna (1370–1382), knížetem z Lucku (1387–1389) a postulovaným králem husitů.^[5]

V moderní Litvě je Vytautas uctíván jako národní hrdina a byl důležitou postavou národního obrození v 19. století. Vytautas je v Litvě populární mužské křestní jméno. K příležitosti oslav 500 let od jeho smrti po něm byla pojmenována Univerzita Vytautase Magnuse. V meziválečném období od roku 1918 do roku 1939 byly v mnoha městech po celé Litvě postaveny pomníky na jeho počest. Je známo, že sám Vytautas uměl litevsky a v tomto jazyce mluvil s Jogailou.^[6][7][8]