Wellbeing

Wellbeing nebo well-being často označován také jako celková či osobní pohoda, je anglický termín, který označuje celkový stav fyzického, duševního a emocionálního zdraví a pohody člověka. Jedná se o komplexní a multidimenzionální koncept, který zahrnuje různé aspekty lidského života a zdraví^[1] a zasahuje do řady společenských i přírodovědních oborů (psychologie, filozofie, sociologie, pedagogiky a lékařských vědních disciplín). Tento termín se stal klíčovým ve snaze lépe porozumět a definovat kvalitu života, a to nejen z hlediska nepřítomnosti nemocí, ale také z perspektivy celkového štěstí a spokojenosti. Je to neustále se vyvíjející oblast, která má hluboký vliv na kvalitu života jednotlivců i společností. Vědecký výzkum a snaha integrovat wellbeing do různých oblastí života pomáhají lépe porozumět tomu, jak podpořit zdraví, štěstí a spokojenost lidí.

Podpora wellbeingu občanů má mnoho výhod a pozitivních dopadů na společnost a ekonomiku. Zlepšení wellbeingu má vliv na fyzické a duševní zdraví obyvatel. Zdravější populace má nižší náklady na zdravotní péči, což může ušetřit vládám peníze a zlepšit celkovou kvalitu zdravotní péče. Zlepšení wellbeingu může také snížit potřebu sociální podpory a dávek, protože lidé budou více soběstační a méně závislí na státní pomoci. Lidé s vyšším wellbeingem jsou často produktivnější a angažovanější v práci, což mimo jiné přispívá k ekonomickému růstu země. Zlepšený wellbeing může snižovat míru kriminality a sociálních konfliktů. Společnosti s vyšším wellbeingem mají tendenci být stabilnější a mírumilovnější.