Augustus

Augustus
1. císař římské říše
Augustus z Prima Porty
Doba vlády	27 př. n. l. – 19. srpen 14 n. l.
Úplné jméno	Gaius Julius Caesar Octavianus
Narození	23. září 63 př. n. l. Řím
Úmrtí	19. srpna 14 (ve věku 77 let) Nola poblíž Neapole
Pohřben	Augustovo mauzoleum
Nástupce	Tiberius
Manželky	I.Clodia Pulchra II. Scribonia III. Livia Drusilla
Potomci	Julie starší
Dynastie	Juliovsko-claudiovská dynastie
Otec	Gaius Octavius
Matka	Atia Balba Caesonia
Příbuzní	Octavia Mladší[1][2] a Octavia the Elder (sourozenci) Julius Caesar (prastrýc a adoptivní otec)[1][3] Julia Caesaris (babička z matčiny strany) Marcellus (synovec a zeť)[4] Drusus (nevlastní syn) Tiberius (nevlastní syn) Cornelia Scipio (nevlastní dcera) Gaius Caesar[5][6], Julia Minor[5][7], Lucius Caesar[6], Agrippina starší[8][5][9], Agrippa Postumus a Tiberillus (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14. Jeho celý titul jako římský císař zněl latinsky: Imperator Caesar divi filius Augustus.

Mladý Octavius byl adoptován svým prastrýcem Gaiem Juliem Caesarem (Octavianova matka Atia byla dcerou Caesarovy sestry Julie). Po Caesarově zavraždění o březnových idách roku 44 př. n. l. zahájil Octavius svoji politickou kariéru. V následujícím roce 43 se spojil s Markem Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem v tzv. druhém triumvirátu. Avšak po zdolání Caesarových vrahů se triumvirové postavili proti sobě. Lepidus byl přinucen k odchodu do ústraní, zatímco Antonius spáchal sebevraždu poté, co Octavianus porazil jeho vojsko v bitvě u Actia v roce 31 př. n. l.

Po svém vítězství Octavianus formálně obnovil republiku (restitutio rei publicae) tím, že vládu formálně přenechal římskému senátu. Ve skutečnosti si však podržel veškerou moc ve státě. Ovšem na rozdíl od Caesara nebo Sully nezastával diktaturu, nýbrž se domohl celé řady různých doživotních pravomocí a titulů, čímž de facto proměnil starořímskou republikovou formu vlády v monarchii v podobě principátu. Nadcházející čtyřicetileté období Oktaviánovy (Augustovy) císařské vlády představovalo počátek nové epochy římských dějin. Jeho vláda byla podepřena:

• materiálními zisky v zahraničních výbojích, mimo jiné do Egypta,
• vytvořením patronátních vztahů s tisíci loajálních vojáků a veteránů. Císař Augustus kontroloval většinu legií, kteroužto hrozivou ozbrojenou mocí mohl prosazovat a uplatňovat svoji vůli v římském senátu,
• autoritou mnoha poct císaři udělených senátem,
• a také respektem lidu, jemuž po mnoha desetiletích občanských válek Augustus zajistil bezpečí a blahobyt.

Augustovou vládou začalo dlouhé období míru a prosperity, známé jako Pax Romana („římský mír“), z něhož se – přes pokračující pohraniční konflikty – středomořský svět těšil po dobu více než dvou staletí. Augustus posunul hranice římského státu a dále je zabezpečil vytvořením mnoha klientských království a jiných státních útvarů a diplomatickým sjednáním míru s Parthskou říší. Reformoval římský systém daní, dal rozšířit síť silnic, přestavět řadu měst, založil stálou armádu a pretoriánskou gardu. Po své smrti byl Augustus prohlášen senátem za boha, jenž byl uctíván Římany, a měsíc doposud zvaný Sextilis byl na jeho počest oficiálně přejmenován na Augustus.