Bulharsko

Bulharská republika Република България
vlajka znak
Hymna Mila Rodino
Motto Съединението прави силата Săedinenieto pravi silata (Jednota je zdrojem moci)
Geografie
Poloha Bulharska
Hlavní město	Sofie
Rozloha	110 994 km² (103. na světě) z toho 2,16[1] % vodní plochy
Nejvyšší bod	Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+2 (VEČ) UTC+3 (VELČ, letní čas)
Poloha	42°45′ s. š., 25°30′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	6 445 481 [2] (109. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	58 ob. / km² (154. na světě)
HDI	▲ 0,799 (vysoký) (70. na světě, 2022)
Jazyk	bulharština (úřední)
Národnostní složení	Bulhaři (85 %), Turci (8 %), Romové (4 %), ostatní 3 %[3]
Náboženství	pravoslaví (85 %), islám (13 %), katolictví (2 %)[4]
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	3. března 1878 (nezávislost na Osmanské říši)
Prezident (s)	Rumen Radev
Viceprezidentka	Ilijana Jotovová
Předseda vlády (s)	Rosen Željazkov
Měna	lev (BGN)
HDP/obyv. (PPP)	39 185[5] USD (55. na světě, 2024)
Giniho koeficient	37,2 (2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	100 BGR BG
MPZ	BG
Telefonní předvolba	+359
Národní TLD	.bg .бг
multimediální obsah na Commons

Bulharsko (bulharsky България, Bălgarija), plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě. Nachází se ve východní části Balkánu přímo na jih od Dunaje, západně od Černého moře. Na jihu sousedí s Řeckem a Tureckem, na západě se Srbskem a Severní Makedonií a na severu s Rumunskem. Velká část povrchu Bulharska je hornatá s nejvyšší horou celého Balkánu; podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Na ploše 111 000 km² žije 6,4 milionu obyvatel; je 16. největší zemí Evropy. Dělí se na 28 oblastí, hlavním a největším městem je Sofie, mezi další velká města patří Plovdiv, Varna a Burgas. Bulhaři tvoří 89 % obyvatel, největší menšinou jsou Turci, úředním jazykem je bulharština, tři pětiny obyvatel se hlásí k pravoslaví.

Jednou z nejstarších společností na území dnešního Bulharska byla neolitická karanovská kultura, jejíž počátky sahají do doby 6 500 let př. n. l. Od 6. do 3. století př. n. l. byla oblast bojištěm starověkých Thráků, Peršanů, Keltů a Makedonců; stabilitu přineslo až dobytí oblasti Římskou říší v roce 45 n. l. Po rozpadu římského státu se v regionu znovu objevily kmenové nájezdy. Kolem 6. století tato území osídlili raní Slované. Bulhaři pod vedením Asparucha zaútočili z území Starého Velkého Bulharska a koncem 7. století trvale obsadili Balkán. Založili První bulharskou říši, kterou v roce 681 n. l. vítězně uznala smlouvou Východořímská říše. Ta ovládla většinu Balkánu a významně ovlivnila slovanskou kulturu tím, že vytvořila písmo cyrilici. První bulharská říše trvala až do počátku 11. století, kdy ji dobyl a zničil byzantský císař Basileios II. Úspěšné bulharské povstání v roce 1185 založilo Druhou bulharskou říši, která dosáhla svého vrcholu za vlády Ivana Asena II (1218-1241). Po četných vyčerpávajících válkách a feudálních bojích se říše rozpadla a v roce 1396 se na téměř pět století dostala pod osmanskou nadvládu.

Výsledkem rusko-turecké války v letech 1877-78 byl vznik třetího a současného bulharského státu. Mnoho etnických Bulharů zůstalo mimo hranice nového státu, což podnítilo iredentistické nálady, které vedly k několika konfliktům se sousedy a ke spojenectví s Německem v obou světových válkách. V roce 1946 se Bulharsko dostalo do východního bloku vedeného Sovětským svazem a stalo se socialistickým státem. Vládnoucí komunistická strana se po revolucích v roce 1989 vzdala monopolu na moc a umožnila volby více stran. Bulharsko poté přešlo k demokracii a tržnímu hospodářství.

Bulharsko je unitární parlamentní republikou s vysokou mírou politické, správní a hospodářské centralizace, s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění. Bulharsko je rozvojová země s ekonomikou s vyššími středními příjmy, hospodářství je z velké části založeno na službách, dále na průmyslu - zejména strojírenství a těžebním průmyslu - a na zemědělství. Hlavním socioekonomickým problémem země je rozšířená korupce, Bulharsko patří k nejzkorumpovanějším zemím Evropské unie.^[6] Země se také potýká s demografickou krizí; v roce 1989 dosáhl počet obyvatel nejvyššího počtu 9 milionů a od té doby se snížil na 6,4 milionu. V indexu lidského rozvoje se země umístila na 68. místě na světě. Bulharsko je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Rady Evropy i Evropské unie a od března 2024 je součástí schengenského prostoru. Dále je členem Organizace černomořské ekonomické spolupráce, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.