Burkina Faso

Burkina Faso Burkina Faso
vlajka znak
Hymna Une Seule Nuit (Jedna jediná noc)
Motto "La Patrie ou la Mort, Nous Vaincrons" (Vlast, nebo smrt – zvítězíme)
Geografie
Poloha Burkiny Faso
Hlavní město	Ouagadougou
Rozloha	274 200 km² (74. na světě) z toho 0,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Ténakourou (749 m n. m.)
Časové pásmo	+0
Poloha	12°16′ s. š., 2°4′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	21 510 181 (58. na světě, (2020)
Hustota zalidnění	56 obyv./km² (119. na světě)
HDI	▲ 0,452 (nízký) (182. na světě, 2019)
Jazyk	mossijština, fulbština, dyula, bisajština (úřední) francouzština, angličtina (pracovní)
Náboženství	tradiční africká náboženství, islám, křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	prozatímní vláda kontrolovaná vojenskou juntou
Vznik	5. srpna 1960 (nezávislost na Francii)
Prezident	Ibrahim Traoré
Předseda vlády	Jean Emmanuel Ouédraogo
Měna	CFA frank (XOF)
HDP/obyv. (PPP)	2 682[1] USD (171. na světě, 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	854 BFA BF
MPZ	BF
Telefonní předvolba	+226
Národní TLD	.bf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Burkina Faso je vnitrozemský stát ležící v Západní Africe, sousedící na severozápadě s Mali, na severovýchodě s Nigerem, na jihovýchodě s Beninem, na jihu s Togem a Ghanou a na jihozápadě s Pobřežím slonoviny. Rozloha země je 274 223 km². V roce 2024 měla země odhadovanou populaci přibližně 23 286 000 obyvatel. Mezi lety 1958 a 1984 se země nazývala Republika Horní Volta, na název Burkina Faso, který znamená v překladu republika Země spravedlivých byla přejmenována bývalým prezidentem Thomasem Sankarou. Obyvatelé Burkiny se označují jako Burkinabè. Hlavním a zároveň největším městem je Ouagadougou.

Nejpočetnější etnickou skupinou v Burkina Faso jsou Mossiové, kteří oblast osídlili v 11. až 13. století a založili mocná království jako Ouagadougou, Tenkodogo a Yatenga. V roce 1896 se země stala francouzskou kolonií v rámci Francouzské západní Afriky; v roce 1958 získala Horní Volta status samosprávného území ve Francouzském společenství. Roku 1960 získala plnou nezávislost, prvním prezidentem se stal Maurice Yaméogo. Od získání nezávislosti země čelí nestabilitě, suchu, hladomorům a korupci, došlo zde také k řadě státních převratů — v letech 1966, 1980, 1982, 1983, 1987 a dvakrát v roce 2022 (v lednu a září).^[2] Neúspěšné pokusy o převrat se odehrály v letech 1989, 2015 a 2023. Od poloviny 10. let 21. století je Burkina Faso vážně postižena nárůstem povstalecké činnosti v oblasti Sahelu. V zemi a na jejích hranicích s Mali a Nigerem působí několik islamistických organizací, z nichž některé jsou napojené na Islámský stát nebo al-Káidu. Více než milion obyvatel z celkových 23 milionů se považuje za vnitřně vysídlené osoby.

Burkina Faso je jednou z nejméně rozvinutých zemí světa s HDP ve výši 16,226 miliardy USD v roce 2022, v roce 2021 se v žebříčku indexu lidského rozvoje umístila na 184. místě ze 191 hodnocených.^[3]. Přibližně 63,8 % obyvatelstva vyznává islám, zatímco 26,3 % se hlásí ke křesťanství.^[4] Čtyřmi oficiálními jazyky země jsou mossijština, bisajština, dyula a fulbština, přičemž první z nich používá více než polovina obyvatel.^[5] Vláda Burkina Faso zároveň oficiálně uznává na 60 domorodých jazyků.^[6] Dřívějším úředním a obchodním jazykem byla francouzština, v lednu 2024 byl ovšem její status změněn na „pracovní jazyk“ spolu s angličtinou při ratifikaci ústavní novely.^[7]

Území země se vyznačuje biologickou rozmanitostí a obsahuje značné zásoby zlata, manganu, mědi a vápence. Země je řízena jako poloprezidentská republika s výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí. Je členem OSN, La Francophonie a Organizace islámské spolupráce. 18. ledna 2024 oznámila Burkina Faso svůj odchod z ECOWASu a Africké unie.