Charedim

Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
Me'a Še'arim

Charedim (hebrejsky חֲרֵדִים‎, sg. charedi) označuje příslušníky nejkonzervativnějšího směru ortodoxního judaismu i judaismu vůbec. Slovo charedim je odvozeno od slova charada (strach, třes, bázeň), které bývá interpretováno jako „Ten, kdo se třese ve strachu při Jeho slovu.“[1] Někdy se proto pro charedim užívá výraz „bohabojní“. Odhady počtu charedim se pohybují zhruba kolem 1,5 až 1,8 milionu přívrženců – cca 10 % z celosvětové židovské populace čítající přes 15 milionů lidí.[2]

Někdy se pro tuto odnož judaismu používá výraz ultraortodoxní judaismus, nicméně výklad pojmů „ortodoxní“ a „ultraortodoxní“ je nejednotný, pojmy nejsou nikde přesně definovány. Hranici lze vymezit podle přístupu k modernímu světu – ultraortodoxní jsou pak ti židé, kteří se staví negativně k určitým aspektům moderního způsobu života, například k emancipaci žen, někdy i k sionismu a sekularizaci státu Izrael.[3] V poslední době je zřetelná snaha mnoha členů komunity o konec používání termínů ultraortodoxní z důvodu negativních konotací naznačujících extremismus. Například Rabbi Avi Shafran, ředitel PR Agudath Israel of America, zastřešující organizace ortodoxních židů v USA, navrhuje spíše termín „tradičně ortodoxní“, jenž by podtrhoval jejich tradice a historii.[4]

Ultraortodoxní židé jsou vnitřně diferencovanou skupinou, dělí se na řadu vnitřních skupin, hnutí a sekt, a to i podle ritu. Základní rozdělení aškenázských charedim je na chasidim a mitnagdim. Sefardští charedim se na chasidy a mitnagdy nedělí. Aškenázští židé také tvoří naprostou většinu v celosvětové charedi populaci, která je nejpočetnější v USA.

V současnosti se naprostá většina charedim nachází v Izraeli, Severní Americe a Evropě. Jejich populace zažívá prudký růst zejména díky vysoké porodnosti v těchto rodinách, či díky hnutí Ba'alej tšuva spočívajícím v návratu sekulárních Židů k víře. Díky těmto vlivům se populace zdvojnásobuje přibližně každých 16 let, přičemž výhledově bude do roku 2050 většina židů (ultra)ortodoxní.[5]

V České republice je nejvýraznějším představitelem tohoto směru pražská komunita Chabadu;[6] jednotlivci hlásící se k charedim se však vyskytují i mimo ni.[7]

  1. Iz 66, 5 (Kral, ČEP)
  2. Jewish Population of the World. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. 
  3. ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-3007-0. S. 57n.. (dále jen Čejka).
  4. Should ultra-Orthodox Jews be able to decide what they’re called?. Washington Post [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 'Majority of Jews will be Ultra-Orthodox by 2050' [online]. University of Manchester, July 23, 2007 [cit. 2008-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008. 
  6. VANĚK, Jan. Hnutí Chabad v kontextu současného českého judaismu. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2010. Dostupné online. S. 31. Bakalářská práce. 
  7. http://blizky-vychod.blogspot.com/2011/04/byt-ultraortodoxnim-zidem-v-ceske.html

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search