Chile

Chilská republika República de Chile
vlajka znak
Hymna Himno Nacional de Chile
Geografie
Poloha Chile
Hlavní město	Santiago de Chile
Rozloha	756 102 km² (37. na světě) z toho 1,07 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Nevado Ojos del Salado (6891,3 m n. m.)
Časové pásmo	–3, –4, –6
Poloha	33° j. š., 71° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	19 116 209[1] (61. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	25,27 ob. / km²
HDI	▲ 0,860 (velmi vysoký) (44. na světě, 2022)
Jazyk	španělština
Náboženství	římští katolíci 75–76 %, protestanti 13 %, ostatní 4,3 %, bez vyznání 6 %
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	18. únor 1818[2] (nezávislost na Španělsku)
Prezident	Gabriel Boric
Měna	chilské peso (CLP)
HDP/obyv. (PPP)	29 221[3] USD (63. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	152 CHL CL
MPZ	RCH
Telefonní předvolba	+56
Národní TLD	.cl
multimediální obsah na Commons

Chile [čile], plným názvem Chilská republika (španělsky República de Chile), je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu. Na severu sousedí s Peru a Bolívií, takřka celé své východní hranice sdílí s Argentinou. Podle odhadů v roce 2020 mělo 19 116 209 obyvatel,^[1] z nichž velká část žije především ve střední části země. Hlavním městem je Santiago de Chile a úředním jazykem je španělština. Země je mimo jiné unikátní svým geografickým profilem – ačkoliv měří v průměru 144 kilometrů na šířku, celkově dosahuje od nejsevernějšího do nejjižnější bodu 4 329 kilometrů. Kromě hlavní části země patří pod chilskou správu i několik ostrovních území v Tichém oceánu, především Velikonoční ostrov. Geograficky se Chile dělí na čtyři části – Andy na východě, úzké pobřeží spolu s Pobřežním pohořím na západě a uprostřed mezi oběma horskými pásy vklíněnou nížinu.

Před příchodem Evropanů žily v zemi původní indiánské kmeny, například Mapučové, zvaní též Araukáni. Na severu se prosazovali rovněž Inkové. Od 16. století započala španělská kolonizace, v roce 1818 byla na Španělsku vyhlášena nezávislost. Přes dílčí vnitropolitické i zahraničněpolitické problémy se Chile s omezenými úspěchy v 19. a v první polovině 20. století rozvíjelo. V roce 1970 se ujal vlády socialista Salvador Allende, jehož pokusům o znárodnění hospodářství zabránila během puče roku 1973 armáda. Ta nastolila autoritářský režim pod vedením Augusta Pinocheta, který v zemi vládl až do roku 1990, kdy bylo v zemi obnoveno demokratické zřízení.

Chilská ekonomika se dynamicky rozvíjí a je jednou z nejúspěšnějších v rámci Jižní Ameriky. Země je prakticky samostatná co se týče zemědělské produkce, také je zároveň jedním z největších světových vývozců mědi. Naopak některé suroviny nezbytné pro energetiku i průmysl, zejména ropa a zemní plyn, se musí dovážet. Špatný stav infrastruktury řeší vláda spoluprací s privátním sektorem. Státním zřízením je Chile prezidentskou republikou, od března 2022 zastává post prezidenta Gabriel Boric z levicové koalice stran Apruebo Dignidad. V rámci zahraničních vztahů nadále přetrvávají problémy s Peru a Bolívií, obecně je Chile široce zapojeno do mezinárodního společenství a účastní se široké škály mezinárodních sdružení regionálního i globálního charakteru.