Daniel Kahneman

Daniel Kahneman
Narození	5. března 1934 Tel Aviv, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Úmrtí	27. března 2024 (ve věku 90 let) Manhattan
Bydliště	Spojené státy americké
Národnost	izraelská
Vzdělání	UC-Berkeley Ph.D, 1961 Hebrejská univerzita B.A., 1954
Alma mater	Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (Desetiletí od 1950 – 1954) Kalifornská univerzita v Berkeley (1958–1961) Hebrew University Secondary School
Zaměstnavatelé	Princeton University 1993- University of California, Berkeley 1986-93 University of British Columbia 1978-86 Center for Advanced Study in the Behavioral Sciences 1972-73 Hebrejská univerzita v Jeruzalémě 1961-77
Ocenění	Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1982) William James Fellow Award (1989) člen Ekonometrické společnosti (1993) Howard Crosby Warren Medal (1995) Clarivate Citation Laureates (2002) … více na Wikidatech
Choť	Anne Treisman (1978–2018)[1]
Partner(ka)	Barbara Tversky (2020–2024)
Příbuzní	Yosef Shlomo Kahaneman
Web	http://www.princeton.edu/~kahneman
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Kahneman (5. března 1934 Tel Aviv, mandátní Palestina – 27. března 2024) byl uznávaný izraelsko-americký psycholog, který působil na katedře psychologie Princetonské univerzity.^[2] Byl nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002 za přínos v oblasti integrování poznatků z psychologického výzkumu do ekonomických věd, a to zejména poznatků o lidském úsudku a rozhodování za nejistoty.^[2] V prvních letech se však věnoval výhradně tématům, která nemají s ekonomií nic společného. Šlo převážně o výzkum v oblasti psychofyziologie. Spolu s Amosem Tverskym poukázal na to, že model racionálního rozhodování formulovaného Morgesternem je potřebné považovat za normativní. Jako alternativu k němu nastolili deskriptivní teorii známou pod názvem prospektová teorie (prospect theory), která je založená na několika charakteristikách pozorovaných v praxi, které popírají racionalitu v rozhodování.

V roce 2015 byl uveden časopisem The Economist jako sedmý nejvlivnější ekonom na světě.^[2]