Egypt

Egyptská arabská republika جمهوريّة مصر العربيّة‎ Džumhúríja Misr al-arabíja
vlajka znak
Hymna Biládí, biládí, biládí (بلادى، بلادى، بلادى‎)
Geografie
Poloha Egypta
Hlavní město	Káhira
Rozloha	1 001 739 km² (29. na světě) z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Hora svaté Kateřiny (2 642 m n. m.)
Časové pásmo	+2 +3 (letní čas)
Poloha	27° s. š., 29° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	101 606 000 (14. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	99 ob. / km² (126. na světě)
HDI	▲ 0,707 (vysoký) (116. na světě, 2019)
Jazyk	arabština, egyptská arabština
Národnostní složení	Egypťané
Náboženství	islám 90 %, koptské ortodoxní křesťanství 10 %
Státní útvar
Státní zřízení	Unitární poloprezidentská republika
Vznik	28. února 1922 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident	Abdal Fattáh Sísí
Předseda vlády	Mustafa Madbúlí
Měna	egyptská libra (=100 piastrů) (EGP)
HDP/obyv. (PPP)	10 913[1] USD (99. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	818 EGY EG
MPZ	ET
Telefonní předvolba	+20
Národní TLD	.eg, .مصر
multimediální obsah na Commons

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika (arabsky جُمهورِيّةُ مِصرَ العَرَبيّةِ‎),^[2] je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem. Egypt je středomořská země ohraničená pásmem Gazy (Palestina) a Izraelem na severovýchodě, Akabským zálivem a Rudým mořem na východě, Súdánem na jihu a Libyí na západě. Na druhé straně Akabského zálivu leží Jordánsko, přes Rudé moře leží Saúdská Arábie a přes Středozemní moře leží Řecko, Turecko a Kypr, přestože ani jedna z těchto zemí s Egyptem přímo nehraničí.

Egypt patří k zemím s nejdelší historií, jeho dědictví můžeme sledovat podél delty Nilu zpět do 6.–4. tisíciletí př. n. l. Uznáván jako kolébka civilizace, starověký Egypt viděl jedny z nejranějších vývojových etap psaní, zemědělství, urbanizace, organizovaného náboženství a centralizované vlády. Ikonické památky jako Gízská nekropole a její Velká sfinga, stejně tak jako ruiny Mennoferu, Vesetu, Karnaku a Údolí králů odrážejí toto dědictví a zůstávají významným středem zájmu vědeckého i amatérského. Dlouhé a bohaté kulturní dědictví Egypta je nedílnou součástí národní identity, která odráží jeho unikátní transkontinentální umístění – je zároveň středomořskou, středovýchodní i severoafrickou zemí.^[3] Egypt byl raným a důležitým centrem křesťanství, ale byl z velké části islamizován v sedmém století a stále zůstává převážně muslimskou zemí, i když s významnou křesťanskou menšinou.

Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina z přibližně 100 milionů obyvatel (k roku 2020) žije poblíž břehů řeky Nil na ploše 40 000 čtverečních kilometrů, kde se nachází jediná orná půda v zemi. Většina nehostinné pouště Sahary je pouze velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, většina z nich v hustě obydlených centrech Káhiry, Alexandrie a dalších velkých měst Nilské delty.

Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například pyramidy v Gíze a Velká sfinga. Město Luxor, které se nachází na jihu Egypta, skrývá početné starověké artefakty, jako například chrámový komplex Karnak a Údolí králů. Egypťané jsou obecně považováni za kulturně a politicky důležitý národ Středního východu.