Enrico Fermi

Enrico Fermi
Narození	29. září 1901 Řím
Úmrtí	28. listopadu 1954 (ve věku 53 let) Chicago
Příčina úmrtí	rakovina žaludku
Místo pohřbení	Oak Woods Cemetery (41°46′17″ s. š., 87°35′48″ z. d.)
Bydliště	Spojené státy americké (1939–1954) Řím Itálie
Alma mater	Scuola Normale Superiore. Classe di Scienze (1918–1922) Univerzita v Göttingenu (1923) Univerzita v Leidenu (1923–1924) Univerzita v Pise
Povolání	fyzik, teoretický fyzik, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a vynálezce
Zaměstnavatelé	Florentská univerzita (1924–1926) Univerzita La Sapienza (1926–1938) Kolumbijská univerzita (1939–1942) Chicagská univerzita (1942–1954) Univerzita v Göttingenu Univerzita v Leidenu Institut Enrica Fermiho
Ocenění	Matteucciho medaile (1926) Nobelova cena za fyziku (1938) Hughesova medaile (1942) Franklinova medaile (1947) Silliman Memorial Lectures (1949) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	agnosticismus
Choť	Laura Fermi (1928–1954)[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky. Jako jeden z mála fyziků se zabýval výzkumem jak teoretickým, tak i experimentálním. Zkoumal vlastnosti beta- a gamazáření. Podílel se na vývoji prvního jaderného reaktoru Chicago Pile-1. Podal několik patentů v oblasti využití jaderné energie a byl oceněn Nobelovou cenou za práci o indukované radioaktivitě.^[2] Bývá označován jako jeden z „otců“ atomové bomby. Je také autorem tzv. Fermiho paradoxu, který si klade otázku, kolik je ve vesmíru inteligentních mimozemských civilizací.